China Miéville
Laser – 2003
Tak na tuhle knihu jsem byl hrozně zvědavý. Tolik skvělých recenzí a hlavně spousta pochvalných anotací na zadní straně obálky knihy i v ní mě však vybízely k opatrnosti. A zpočátku právem.
Nejprve to vypadalo, jakoby si China Miéville vysnil, vybájil a vystavěl do nejmenších detailů podivuhodné město a do něj se za každou cenu pokoušel vpravit nějaký příběh. Zpočátku se tak čtenář ztrácí ve změti kmen ulic, čtvrtí, osob, podivuhodných nauk a techniky a jen pozvolna se seznamuje se samotnými hrdiny, jimiž jsou LIN, cheprijská sochařka a IZÁK, lidský vědec. Příběhy těchto dvou postav a jejich dalších přátel i nepřátel se postupně přibližují, až se protnou a vyvrcholí v nekončící noční můru pro všechny obyvatele Nového Krobuzonu.
Ohledně děje neprozradím vůbec nic, jen to že prvních 200 stránek seznamuje autor čtenáře se svým městem a postavami, nastiňuje zde politickou situaci Nového Krobuzonu, mezilidské i mezirasové vztahy. Pokud se tedy prvním přívalem informací, někdy matoucím a až příliš didaktickým, čeká vás příběh plný zvratů s velmi slušným spádem děje.
Závěrem snad jen to, že Nádraží Perdido vybočuje z řady běžné fantasy i fantastiky a pro někoho nemusí být právě stravitelné. Rozhodně se nejedná o odpočinkovou četbu do metra či tramvaje, ale o pozoruhodné dílo, které si právem zaslouží všech pět *****.
Přidejte odpověď