Jitka Moody
Děti krve
Jitka Moody 2023
Začnu trochu ze široka.
Na knihu Děti krve jsem nejprve narazil ve skupině Knižních závisláků, kde čelila kritice za obálku, jejíž ústřední motiv odkazoval k jinému literárnímu dílu. Autorka, sama evidentně zdatná grafička, obálku změnila a změna to byla rozhodně k lepšímu. Snad až na citát Ondřeje Neffa, který trochu kazí dojem. Podruhé jsem knihu zaregistroval, když jsem po nějaké době pátral po knižních novinkách na startovači HitHit (https://www.hithit.com/cs/project/11721/poslete-deti-krve-na-pulty-knihkupectvi), i když knihu je možné zakoupit on-line v elektronické i brožované (www.Bookla.cz) verzi už teď, a rozhodl se propátrat nejprve její internetové stránky, kde se nachází kromě rozsáhlé anotace i několik ukázek. Navíc je zde možnost požádat, po předložení nějaké té reference, i o elektronický recenzní „výtisk“. Nabízené šance jsem využil a dostal tak možnost propátrat i všechny stránky samotného příběhu.
Když byl Michal čerstvý třicátník pozval ho bratr ke Kalichu, alespoň myslím, vysvětlím později. Na té pozvánce by nebylo nic divného, kdyby Michal prvních třicet let svého života nežil jako jedináček. Pozvání ze zvědavosti přijme. A sympaťák Chris mu jako dárek věnuje jednodenního draka. A navíc mu prozradí, že jeho, vlastně jejich, krev je velice vzácná. Tak, jak už to u krve urozených lidí bývá. Tak začínají Michalovy memoáry, které sepisuje plnícím perem s kančí krví, do knihy vázané v lidské kůži, pod dohledem neviditelného Egona.
Takovým úvodem autorka čtenářovu zvědavost jistě probudit dokáže.
Po nějaké době se Michal ocitne v jiné Praze. Městu podobném tomu, jak ho známe my, které se ale od toho našeho liší, někdy v detailech, někdy ve zcela zásadní věci. Rozhodně ale tato paralelní Praha vypadá jako semeniště mnoha dobrých příběhů. A zpočátku to tak rozhodně i vypadá. Jenže postupem času začíná autorka se svými nápady trochu plýtvat. Jednotlivé scény jsou samy o sobě přehlídkou její fantazie, ale jako celek přestávají velmi záhy fungovat. Nejednou jsem se přistihl, že čtu scénu, k jejímuž začátku jsem se musel vrátit, abych našel ztracenou nit. Už záhy tak pocit ze čtení vystihovala věta ze strany 49: S každou větou jsem tomu rozuměl míň a míň a můj zmatek šlo asi moc pěkně číst z toho, jak jsem se tvářil.
Michal (má poznámka po šedesáti stranách textu) nevypráví příběh, ale popisuje sled jednotlivých scén. Po zmiňovaných šedesáti stranách se tak dozvíme, proč Michal jako urozené mrně skončil v našem světě. Jenže cesta k této informaci je dlážděná spoustou prázdného plkání a nepodstatných scén. Když už se objeví originální nápad, pošle ho autorka do kopru spoustou zbytečného balastu (str. 44 – průsvitné bytosti fungující jako alarm). Stejně tak, když vpluje na scénu zajímavá postava, v tomto případě Samael, přijde po pár stránkách další událost (lov), která nemá pro vlastní „příběh“ žádný smysl. O mnoho stran dál mi pak absolutně unikl i smysl toho, když Samael umírá.
Nejlepší z celého „příběhu“ je tak jeho úplný začátek, jedna povedená sexuální scéna (str. 67-68) a posledních zhruba čtyřicet stran odehrávajících se v rudolfínské Praze. I když úplný závěr zabije i to dobré, co se před tím odehrálo.
Čtenář se musí také připravit na to, že autorka používá poměrně neobvyklé jazykové prostředky. Rabbiho tak nazývá „týpkem“, jezerní pannu „fešandou“, ale proč ne. Týpků tak v textu najdete nepřeberné množství. Mnohokrát pak použije jakési potvrzovací „že“ na konci věty, což mnohdy působí poněkud kostrbatě. Jejím další oblíbeným slovem je prd a veškeré od něj odvozené tvary. Osobně jsem se naprdnutě cítil několikrát. Její ne úplně obvyklé slovní tvary, vybral namísto vydal, mátinka místo obvyklejšího matinka a vprostřed místo uprostřed, asi nemusí vadit každému. Ale ta mátinka prostě vypadá hrozně.
Co ale celou knihu naprosto zabíjí je absence jakýchkoli korektur a jazykové redakce. Pokud by někdo z Bookla.cz autorce tvrdil, že obojí proběhlo, tak lže. Za tu dobu, co jsem se naučil číst, jsem se nesetkal s tak lajdáckým a odfláknutým textem po stránce redakční, a to ani u knih ze samonákladu. Pár překlepů se dá pochopit, ale tady se nachází spousta slov, kde chybí písmena, několik vět, kde chybí celá slova, nebo jsou nějaká navíc. Další věty pak díky své kostrbatosti postrádají smysl. Nevěřil bych, že to někdy napíšu, ale chyby tu jsou i ve shodě podmětu s přísudkem. Další slova jsou naprosto špatně vyskloňovaná, další pak chybně pospojovaná do jednoho celku, jiným chybí čárka nad samohláskou a najde se tu dokonce i taková perla jako je sýpavý dech. Poznámka na okraj: Více než padesátka chyb je snadno odstranitelná automatickou kontrolou pravopisu ve Wordu.
Na jednom místě pak možná došlo k pokusu o genderovou vyváženost, když se měla Anna Kateřina s hlavním hrdinou oženit. Na druhou stranu, dokáže text i pobavit, jako na straně 237:
Pak ještě dodala, že ji mám v té minulosti najít a říct dvě slova, kterým …
„Řekneš jí: Zapal černou svíci.“
Na celé knize tak jsou nejlepší právě její internetové stránky. Jejich grafika je úžasná.
Pokud jste dočetli až sem, kdo ano je borec, má nárok na zlatého bludišťáka a dá mi lajk, tak vysvětlím poznámku ze začátku druhého odstavce: …pozval ho bratr ke Kalichu, alespoň myslím, vysvětlím později. On je totiž ten název poměrně známé pražské provozovny, zde ještě ležící v naší realitě, v podání autorky Khalich. Možná jde o přípravu na plíživou islamizaci naší vlasti, tímto zdravím Petra Hampla, jehož citace se nachází v úvodu knihy. Update (4.4.23): tak Khalich je dle autorky v pořádku, protože se jedná o smyšlené jméno. I když se děj ještě odehrává v naší realitě. Ale budiž.
Slovo závěrem č. 1:
Snad každý fanoušek fantastiky si někdy sedl, vzal tužku, propisku nebo klávesnici do ruky a pokusil se napsat vlastní příběh, mne nevyjímaje. Každý začátek je těžký a k vydání vlastní knihy vede dlouhá cesta, kterou si v dnešní době může kdokoli zkrátit přes startovací portály, nebo přímým vydáním knihy u služby jako je například zmiňovaná Bookla.cz.
Update (4.4.23) Pokud je vytištěná verze stejná jako elektronická verze, pak platí následující odstavec. Tištěnou verzi ale nemám k dispozici, tak se snad mýlím.
Jenže každá taková kniha jako jsou Děti krve dělá těm ostatním medvědí službu. Pokud se jako koncový produkt dostane čtenáři do ruky takový redakční paskvil, jak si může být jistý, že i ostatní knihy nejsou stejně podobným nedodělkem? Takže bych doporučil lidem z Bookla.cz, aby si nastavili nějaký kontrolní mechanismus a nepustili do konečného prodeje něco takového, i když je autor sám nepožádá o jazykovou korekturu.
Slovo závěrem č. 2:
Ondřej Neff a Petr Hampl – oba pánové za sebou mají publikování nejedné knihy a nedovedu si představit, že by se jejich jménem dostalo na trh něco takového. Pokud Děti krve Jitky Moody skutečně četli, měli autorku rozhodně varovat, že její knize něco rozhodně chybí.
Slovo závěrem č.3:
Čestně prohlašuji, že jsem knihu přečetl za střízliva, i když to byla asi chyba, a recenzi jsem nenapsal pod vlivem alkoholu. Tu lahev červeného si jdu otevřít až teď.
Poznámka: Pokud jste v textu nalezli nějakou chybu, je to tím, že jsem to po sobě nečetl. Někteří autoři to prý tak dělají, tak jsem to také chtěl vyzkoušet.
Hodnocení: radši ani ne
Anotace (část):
Jestli už také máte plné zuby fantasy, kde hrdina je ctnostný, chrabrý a pořád vyhrává, tak to se vám tady nestane. Celý text je velmi barevně popisný a především protkán sarkastickým humorem, který vás bude bavit. Michal, obyčejný týpek z našeho světa, trochu nudný markeťák, se dostane do paralelního světa. Tam vše vypadá podobně, a přesto je velmi jiné – Praha, kde místo technologií používají magii a kabalu a jako domácí mazlíčky mají draky. Svět plný iluzí, intrik, kde sice mají stovky kouzel jak zlepšit sex, a ani tušení o humanitě či demokracii.
Náš hrdina zjistí, že je prvorozený velmi urozené rodiny s nároky na trůn. To je problém v mnoha ohledech, tento svět netrpí skrupulemi použít jed či meč nebo černou magii, když na to přijde. A tak ho pochopitelně chce kdekdo zabít nebo alespoň unést.
Informace:
Vydáno: 2023 (ekniha), Jitka Moody
Formáty eknihy: EPUB, PDF
Počet stran: 270
Jazyk vydání: český
ISBN: 978-80-908844-1-0
Přidejte odpověď