Jakub Hoza
Mystery Press 2023
Nejen díky informacím mladoboleslavských koček (těch čtyřnohých) má Strašák další cíl. Nedaleko areálu bývalé automobilky pak narazí na trojici zelenokožců, kteří se místní snaží přesvědčit o své pravdě. Nesnesitelné horko nad spálenou zemí by měla ukončit ještě žhavější termonukleární výheň a díky ní vzniklá atomová zima. Jen pravověrní pak budou spaseni. Kázání navodí Strašákovi vzpomínky z dob Restartu, a tak ho ukončí poměrně razantním způsobem. Tři kulky ve třech tělech se zelenou kůží, tři mrtvoly, které už dál nebudou šířit učení Dětí plutonia. Vítejte do žlutého dílu knihy Spálená země, kde smrt přichází někdy rychle, někdy nesnesitelně pomalu, ale skoro vždy s definitivní platností.
Strašákova cesta spálenou zemí a jeho hledání oblasti padesát dva pokračuje ve stejných intencích jako v předchozí modré brožuře. Na cestu získává nového mňoukajícího parťáka a k jeho nevoli (haha) se záhy vrátí i poletucha Silvie. Strašákovo hledání brzy najde jasný směr a cíl, na jehož konci je shledání se starými známými, kteří jeho cestu nasměrují k cíli dalšímu.
Po stovce stran se splnilo mé přání vyslovená na konci recenze prvního dílu a zdá se, že modrá je sice dobrá (což je za tři), ale žlutá se zdá být přeci jen o něco lepší. Popkulturních narážek i vtipných hlášek oproti předchozí knize razantně ubylo, nachází se tak v textu v rozumných intencích. Občas i v nich ale tne autor vedle (str 100) kočku by si totiž s „drevokucůrem“ nikdo nespletl. Proč pak asi? Žlutí už nejspíš vědí.
Inspirační zdroj existence pozadí Nesmrtelných je celkem jasný a Strašák se s nepřátelským Nesmrtelným vypořádá tak nějak po highlandersku, včetně pohlcení jeho životní energie a průvodních atmosférických efektů. Až teď jsem si ale uvědomil, že pro spoustu mladších čtenářů může tohle celé být vcelku originální, protože v době, kdy se lehce šejdrooký Christopher Lambert oháněl svým mečem na skotské vysočině, nebyla nejspíš drtivá většina z nich ještě na světě. Takže pro autora je to nakonec palec nahoru za připomenutí nesmrtelné klasiky.
Oproti nepovedenému drevokocůrovi je Lemrouch naprosto skvělá hláška. Po jejím přečtení jsem už jen čekal, kdy se objeví i Honzlovci. Ti se sice nedostavili, ale v záplavě přítomných mutantů jim to ani nejspíš nelze mít za zlé.
V tomto žánru, kterému prošlapali cestičku celkem jasné osobnosti postapokalyptické scény, lze v dnešní době už jen poměrně těžko přijít s něčím poměrně originálním, ale pokud autor dokáže dovedně pracovat s více či méně známými proprietami a dokáže je neméně dovedně a čtivě namíchat, může i tak vytvořit povedený příběh, což se ve druhé knize Spálené země skoro podařilo. (nemám rád dlouhé souvětí, co vy?)
„Co ucítíš jako první při zastřelení první oběti?“ (loveno z paměti)
„Zpětný ráz…“
Malé bezvýznamné plus pro autora za připomenutí vynikající Odstřelovače, ať už úmyslně nebo náhodou.
Předposlední bitva vzplála v továrně Strojmetazu, hordy mutantů, spousta vypuštěných střel, hektolitry krve a dalších tělních tekutin, odsekané končetiny. Prostě masakr non plus ultra. Scény, ze kterých by se měly ježit chlupy na těle, pokud nějaké máte, a tuhnout krev v žilách. Jenže neježí a netuhne. Brada vám z toho prostě nespadne, leda by vám jí Strašák odsekl svým mečem. I přes všechnu tu řezničinu, občas „vtipně“ okomentovanou, to prostě není napínavé ani zábavné. Utrhané končetiny a hlavy tak ve sprškách krve sice létají hlava nehlava, ale děje se to tak nějak sterilně, bez většího spádu, a tak nějak monotónně.
To, že jsem si se spálenou zemí já osobně nesedl, ovšem neznamená, že je to špatná kniha. Věřím, že spoustu svých čtenářů si najde. Ctrl+c / ctrl+v z konce recenze prvního dílu, opakování je totiž matka moudrosti.
Hodnocení: 65%
Anotace:
Strašák už stačil zjistit, že v Pustině bude obří hmyz jeho nejmenší problém. Lidé jsou totiž mnohem horší. Všechny noční můry z minulosti se vrátily, a ještě přibylo pár nových. Třeba blížící se válka.
Všechny mocenské skupiny se soustřeďují na jedinou věc: nalezení místa, které Strašák považoval přinejlepším za pohádku a přinejhorším za nejapný žert. Nezbývá mu tedy nic jiného než se přidat k dobyvatelům ztracené Oblasti 52, legendárního skladiště technologií, které je pro každou frakci v Pustině svatým grálem.
V cestě mu bude stát mnohé a mnozí. Třeba kybernetičtí mutanti, náboženští fanatici, přerostlí plazi a nezanedbatelné množství obohaceného uranu. I tentokrát se zkrátka věci předtím, než se zlepší, pořádně zhorší.
Krev poteče proudem a chudák Smrťák bude muset kmitat.
Informace:
Série: Strašák 3.
Vydáno: 2023, Mystery Press
Počet stran: 264
Jazyk vydání: český
Ilustrace/foto: Piotr Cieśliński
Autoři obálky: Piotr Cieśliński, Lukáš Tuma
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN: 978-80-7588-462-6
Přidejte odpověď