Petra Neomillnerová
Tina Salo IV.
Brokilon 2010
Kdo spí v kostele Svatého Michaela archanděla? V okolí odsvěceného kostela umírají turisté a Tinu opouštějí přátelé. Horké léto v rozpálené Praze přinese mnohým netušenou bolest. (anotace)
Napsáno pro: SARDEN
I na upírku může dolehnout splín a nuda. Příkladem toho je i Tina Salo, která od svého prvního dobrodružství prošla obrovskou proměnou a nyní se, i díky svému otci, nemusí strachovat o příjem financí nebo čerstvé krve. Život v dostatku však sebou přináší kromě rozmíšek s partnerem i výše zmiňovanou nudu. Celkem ochotně, bez nároku na honorář, proto bere případ dvojnásobné vraždy – vždyť se nestává každý den, aby v odsvěceném kostele někdo tančil s utrženou hlavou italského turisty.
Tina se na scénu vrátila možná po delším čase, než bylo jejím fanouškům milé, ale za to tak učinila pod křídly nového nakladatelství Brokilon a tím pádem i v novém hávu, který jí díky výtvarníkovi Karlu Kadlecovi moc sluší. Společně s Tinou se také vrátil málo vídaný styl psaní Petry Neomillnerové, který je i v rámci ostatních autorčiných příběhů velmi specifický.
Ani Tina ani její autorka si totiž neberou servítky. Čtvrtý příběh denní upírky je místy krvavou jízdou okořeněnou strachem, napětím a pořádnou dávkou sexu. Tina v podstatě využívá ku své potěše každé volné chvíle a každé příležitosti a její slovník by jí v některých okamžicích bez debat pasoval na královnu všech dlaždičů. Tina se nakonec nezříká ani své síly a nezříká se jí použít ani když jde o její prostou ukázku.
Petra Neomillnerová se na svých internetových stránkách radovala, jak hezké recenze o téhle knize vychází. Vypadá to, že ani já jí nezklamu. Pokud totiž očekáváte příběh připomínající zběsilou jízdu proloženou cákanci krve, nebude zklamáni. Pokud vás už unavují rozkošní a intelektuálně založení upíři vystrkující zoubky hlavně z knih zámořských autorek a chcete číst příběh o tom, čím by upíři byli v našem skutečném světě, tedy v podstatě neomezenými pány a skutečnými predátory, tak také nebude zklamaní. V neposlední řadě vás pak určitě nezklame ani několik dobře mířených šťouchanců určených okolnímu světu:
Tina: „Co to může být, Simeone?“ zívám.
Simeon: „V křesťanské kostele? V křesťanské kostele cokoli, má milá.“
Zkrátka a dobře, u téhle knihy se rozhodně nudit nebude, protože na to vám autorka nedá čas. Pokud nejede nějaká akce, odehrává se určitě kousavý dialog, který posouvá děj nemilosrdně vpřed. Určitě je i dobře, že nevymizela linka s Tininým otce a jeho megalomanskými plány na ovládnutí světa. Dyre se tak může zjevit kdykoli a připravit své dceři, a čtenářům spolu s ní, nejedno ošklivé překvapení.
Touto knihou zároveň Tina vstupuje do styku s dalšími sférami nadpřirozena a kromě obligátních upírů a vlkodlaků se můžeme potkat s dalšími strašáky našich dětských snů. Autorka si tak pootvírá dveře k hodně širokým možnostem.
Pokud jste dosud váhali, zda koupit nebo i jenom přečíst bez znalosti prvních tří knih, klidně tak učiňte. Pro pochopení předchozí událostí je v textu dostatek nápověd a zpětných odkazů, aby i dosud neznalý pochopil, oč tu běží – bít či nebít…
Přidejte odpověď