Tanya Huffová
Brokilon 2011
Po celá staletí žil Henry Fitzroy, upír a nemanželský syn Jindřicha VIII., v souladu s upířím kodexem. Nezabíjel, pokud to nebylo nutné, nepřitahoval k sobě pozornost a nikdy nenarušoval území jiných upírů. Teď se však chystá udělat něco nemyslitelného.(anotace)
Upozornění na úvod: Pokud se chystáte číst teprve čtvrtý díl ( Spojení krve ), tak tuhle recenzi prozatím vynechjte. Obsahuje totiž dějový spoiler právě k předchozí knize!
Ve vodách vancouverského přístavu je nalezeno tělo bezrukého mladíka. Následující stmívání uvidí Henry Fitzroy v nohách své postele ducha, jemuž chybí obě ruce. Ten zmizí pouze tehdy, kdy mu čtyři sta padesátiletý upír položí jakoukoli otázku. Pokud je odpověď kladná, v klidu, až do dalšího večera, zmizí. Pokud je však odpověď záporná provází jeho zmizení podprahový křik, při kterém umírají lidé. Ve chvíli, kdy v sousedství kromě staré ženy zemře i malé dítě, pochopí Henry, že musí jednat. Má sice bohaté jako spisovatel romantické literatury, ale o detektivním pátrání neví téměř nic. A protože policie není tou institucí, se kterou může jednat, zbývá mu pouze jediná možnost –požádat o pomoc svojí expřítelkyni Vicki Nelsonovou, což je vzhledem k jejímu momentálnímu stavu víc než odvážné.
Autorka si závěrem předchozí knihy zadělala na pořádné starosti. Do té doby plynulo vyprávění v zajetých kolejích, s jasně danou trojicí hlavních hrdinů: lidský polda – čestný Michael Celluci, lidská soukromá vyšetřovatelka – sebevědomá a poněkud svéhlavá Vicki Nelsonová a starý upír a královský levoboček – Henry Fitzroy. To však vzalo ve Spojení krve za své, když Vicki překročila hranici mezi životem a živou smrtí. Nezměnil se však jen počet lidí a upírů v této trojici, ale zároveň se vyjasnily milostné vztahy. Tím, že Henry Vicki přeměnil, musel se jí vzdát jako své partnerky, protože každý upír má své výsostné teritorium a na něm nemůže s žádným jiným, i když ho sám stvořil, koexistovat.
Z výše uvedeného je patrné co kromě samotného detektivního vyšetřování bude hybnou silou děje. V první čtvrtině knihy přebírá prim vzájemná teritoriální nesnášenlivost dvou upírů a silné pudové napětí mezi Henrym a Vicki. Teprve ve chvíli, kdy se oba jakžtakž srovnají s přítomností toho druhého, dostává prostor samotné pátrání.
Nadpřirozeno, stejně jako v předchozím dílu, nehraje pro příběh až tak zásadní roli. Pokud budeme upíry považovat za tvory na dalším nebo jiném stupínku lidské evoluce, jsou jedinými zástupci nadpřirozena pouze duchové zavražděných lidí, kteří sice dali prvotní impuls, ale pak již nejsou příliš důležití. Důraz je tak kladen na samotné vyšetřování, které obnáší vše, co klasická detektivní práce obsahuje – sledovačky, pátrání po zdrojích a také velmi drsné výslechové metody. Největší změnou v tomto ohledu prošla zcela pochopitelně Vicki, jíž dává její nová přirozenost zcela nové možnosti, které neváhá využít.
Kvalitativně kniha nijak nezaostává za předchozími díly, i když z mého pohledu je tou opravdu „top“ knihou celé série Spojení krve, což se prozatím nemůže změnit. Kromě povídkové sbírky Krevní banka, kterou také vydá Brokilon, je Dluh krve prozatím posledním románovým dobrodružstvím, v němž se s Vicki a jejími „chlapci“ můžeme setkat. Nemusí ale jít o poslední setkání s Henrym a jeho přítelem Tonym, kteří si prozatím střihli účast ve třech dílech nové série.
Přidejte odpověď