Vykoupení Kryštofa Kolumba
Orson Scott Card
Laser 2011
Ještě než potencionální čtenář obrátí první stránku románu Vykoupení Kryštofa Kolumba, zjistí z anotace jeho první velký klad. Jedná se totiž o samostatný román a čtenář se tak může těšit na příběh, ve kterém si autor nemusí schovávat své nápady a rozpletení některých situací až do případného x-tého pokračování. Při věhlasu tak zvučného jména, jaké Orson Scott Card bezesporu má, se proto nemusíme bát hluchých míst a „vatových“ pasáží.
Kolumbova objevitelská cesta, tak jak je nejčastěji prezentovaná, posunula hranice lidských schopností i představivosti a dodala impulz mnoha slavným osobnostem i zcela obyčejným lidem, aby napřeli úsilí k poznávání nových světů. Stejná cesta však měla za následek i mnoho negativního a nepřímo umožnila vznik reálného otrokářského průmyslu, který přímo nebo zprostředkovaně ovlivnil životy milionů lidí. K tomuto závěru alespoň dospěje Taigiri, výzkumnice institutu Minulosti, díky možnosti, kterou jí v relativně nedaleké budoucnosti nabízí přístroj s vše říkajícím názvem časozor. Pozorování již známé minulosti se ostatně stává pro mnoho vědců prořídlé lidské civilizace celoživotní náplní.
Od okamžiku , kdy se lidé naučili nazírat do minulosti a díky přístroji druhé generace, chronohledu , dokázali minulost sledovat v reálném čase i zrychleným posuvem, začali si klást důležité otázky. Je v našich silách provést změny v minulosti? A co taková změna udělá s naší současností? A hlavně: kde je v celých lidských dějinách ten správný okamžik, ve kterém bude případná změna tou jedinou správnou? Po mnohaletém výzkumu je jasné, že událostí, která nasměrovala kolo dějin na mnoho dalších století určitým směrem, je odvážná plavba tří španělských karavel pod vedením janovského rodáka Kryštofa Kolumba.
Jen těžko by si jakýkoli autor vystačil s nekončícími disputacemi o tom, zda je morálně správné provést nebo neprovést zásah do minulosti. Na tuto otázku dostane čtenář odpověď ještě během první poloviny knihy. Po jejím zodpovězení na něj však čekají další, mnohem zásadnější, jež dodávají knize stále nové impulzy. Card dokáže podat vědecké rozpravy velmi zajímavým způsobem, i proto že jeho vědci jsou více lidští než jejich současní kolegové, a nikomu ze svých hrdinů okatě nestraní, i když je jasné, jakým směrem se musí děj nakonec vydat.
Kniha obsahuje pro fanoušky fantastiky několik příjemných ingrediencí. Jednou z nich je ta prostá touha po dobrodružství, objevování něčeho neznámého a odhodlání dokázat něco opravdu velkého, která je vlastní nejenom všem klukům ve věku mezi pěti a sto lety. Další je pak závan historie, které se čtenáři dostane měrou vrchovatou. Díky autorově důkladné přípravě nenavštívíme pouze onen rozhodující rok 1492 ale i dobu, která bezprostředně předcházela úsvitu lidské civilizovanosti.
I cesta může být cíl – tvrzení stejně pravdivé, jako často citované. Do souvislosti s touto knihou ho dává jak její název, tak i první kapitoly, ve kterých autor v podstatě prozradí, k jakému závěru se dobere. A právě cesta, která vede k předem tušenému cíli, ukazuje na Cardovo vypravěčské umění. I přestože každý jen trochu sečtělejší člověk ví, jakým způsobem probíhala Kolumbova plavba i co slavný Janovan nalezl na jejím konci, jsou pasáže, v nichž vystupují reálné historické osobnosti, čtivé a rozhodně postrádají didaktickou suchopárnost. Kromě životních osudů samotného objevitele pak nechá autor čtenáře nahlédnout i do dalších, důležitých kapitol lidských dějin, které utvářely a více či méně ovlivnily toto zlomové období. Samotného Kolumba nepředstaví jen jako zapáleného vůdce do té doby jen těžko představitelné cesty, ale i jako muže, který se svému poslání věnoval se zaujetím skutečného vědce, získal na svou dobu obrovské kvantum vědomostí a nakonec pro svoji vizi dokázal strhnout i ostatní. Stejně důležitou a průkopnickou cestu pak musí urazit i Taigiri, Diko a další výzkumníci z budoucnosti, ke svému nelehkému rozhodnutí změnit vlastní dějiny.
Jedinou výtku snad může náročný čtenář zaznamenat až v samotném závěru knihy. Ani ne tak pro jeho optimistické vyznění nebo křesťanské pozadí, ale pro změnu stylu, jakým ho autor prezentuje. V posledních kapitolách se Card mění z vypravěče v glosátora a závěr se tak nese v duchu „vysvětlovacích“ pasáží a dovětků, které jsou vlastní některým detektivním románům. Ani to však neubírá nic na tom, že Vykoupení Kryštofa Kolumba je knihou, která rozhodně patří mezi mistrovská díla science-fiction a po právu se tak ve stejnojmenné edici ocitla vedle děl dalších slovutných autorů žánru.
Přidejte odpověď