Příliš dlouhá swingers party
Dveře do kobky se prudce otevřely. Stál v nich Dlouhán. Těžko říct, jestli číslo jedna nebo číslo dvě, ale stál tam a vypadal pěkně nakrknutě. Odmrštil jsem Dominiku na postel a skočil na zem, kde ležela hromádka mého oblečení. Dlouhán za mnou. Hrábl jsem do nohavice pro pistoli, vytáhl ji z pouzdra a v tu chvíli mi ji Dlouhán kopem vyrazil z ruky. Další kop jsem dostal do hlavy. Spadl jsem na zem. Následující kop následoval do mých slabin. Zařval jsem jako raněný kanec a ochrnul jsem bolestí. Byl to bezesporu boží trest za ten anální sex na Dominice.
Dlouhán sebral ze země pistoli a těžkou botou mi přitlačil hlavu k podlaze. Tlačil zatraceně silně. Měl jsem pocit, že mi hlava každou chvíli pukne jak zralý meloun.
„Jakpak ti je, kurvičko naše? Vše v pořádku?“ ozval se mi za zády hlas Prcka. Mluvil na Dominiku.
„Ano, můj pane. Jsem tvoje čubička, smím ti udělat dobře? Udělám, co budeš chtít,“ odpověděla mámivým sladkým hlasem.
Prcek se zasmál vítězným slastným smíchem.
„Vezmeme ho dolů. Kobka číslo dvanáct je aktuálně volná, přišel právě včas,“ řekl.
* * *
Dlouhán mě chytl do páky a vyvedl z Dominičiny cely. Měl jsem hlavu dole, ale všiml jsem si překvapeně se tvářícího Kamila. Uhnul mi z cesty. Došli jsme na rozcestí a pokračovali chodbou dolů do sklepa. Jak jinak?
„Vím, že tu používáte magii. Co jste zač?“ procedil jsem skrz zuby. Zkusil jsem to, co James Bond pokaždé, když ho má padouch v hrsti: vyzvídat informace.
„To se za chvíli dozvíš. K ničemu ti to ale nebude,“ odvětil Prcek. Nevypadal na tuctového padoucha. Zatraceně, ani neměl kočku.
* * *
Po pěti minutách chůze po schodech dolů jsme došli do podobného sálu, jako byl ten za ocelovými dveřmi. I on měl klenuté gotické stropy z červených cihel, ale jinak byl osvětlený elektrickými zářivkami. Uprostřed něj seděl démon.
„Pane Bože,“ zašeptal jsem. Něco takového jsem v životě neviděl a ani zdaleka se to nepodobalo ničemu, o čem mi vyprávěl Kouda. Sakra, proč já do akce lezl bez něj a našich dvou pistolníků? Gibson už by po té příšeře teď nejspíš házel jeden granát za druhým.
Dlouhán mě pustil a padl před stvůrou na kolena. Prcek ho napodobil.
„Přišel, jak jsi předpověděla, vládkyně slasti. Přivedli jsme ti ho, jak jsi chtěla. Plníme tvá přání,“ zadeklamoval Prcek a praštil hlavou o kamennou podlahu.
Stvůra se spokojeně usmála. Kupodivu měla jenom jedny ústa a jednu hlavu. Ve své podstatě šlo o velkého, tak tři metry vysokého a nějakých tři sta kilo vážícího démona, který v základních obrysech vypadal jako člověk. V základních obrysech proto, že na rozložitém nahém těle se nacházelo asi třicet ženských ňader, jen o něco méně vagín a zhruba stejně tolik penisů. Vše v různé velikosti a co se týkalo penisů, tak i v rozličném stavu ztopoření.
Protože Prcek s Dlouhánem leželi na zemi, nemohlo mě napadnout nic jiného než se na patě otočit a zmizet. Otočit se mi podařilo, ale druhá část plánu trošku zahaprovala. Skončil jsem na zemi. Nějaká neznámá síla mi podrazila nohy.
„Mně neutečeš,“ řekl démon. Vlastně řekla, protože ten hlas byl jednoznačně ženský.
Otočil jsem se a podíval se do tváře; velké, odulé, masité tváře.
„Kdo jsi?“ zeptal jsem se.
„Slyšel jsi, vládkyně slasti. Tví předkové mi říkali Venera a uctívali mě jako bohyni.“
„Takže to jsi ty, po kom pojmenovali venerické choroby? Tak to gratuluji,“ odsekl jsem.
Démonka zkřivila svá velká ústa v úsměvu. „Jsi drzý. Ale jako všichni ostatní se změníš. Postačí můj polibek a budeš myslet jen na to, jak sloužit slasti, mé slasti. Pokaždé, když se vzrušíš, vzruší to i mě. Pokaždé, když prožiješ orgasmus, prožiju ho i já. A budeš mi sloužit tak dlouho, než přijde někdo nový a já tě pozřu,“ prohlásila Venera a natáhla ke mně ruku. Síla, jež mi zabránila utéct, mě teď nutila přijít k ní blíž. Snažil jsem se bránit se vůlí, ale nešlo to. Bylo to jako bojovat s tygrem láhví kojeneckého mléka.
* * *
„Za ty nesčetné roky, co jsem uvržena do temnoty, jsem velmi hladová. Hladová po vzrušení i lidském mase,“ pokračovala Venera.
„Vy čuráci!“ zařval jsem směrem k Prckovi s Dlouhánem, zatímco jsem jak zombie pochodoval do náruče té stvůry. „Vy jste vyvolali prastarého démona, který se živí lidským masem, jenom kvůli tomu, abyste si mohli zřídit ilegální bordel?!“
Venera opět zkřivila svá ústa v úsměvu.
„Nejen proto. Když pozřu člověka, mohu na kratičký okamžik zahlédnout záblesk budoucnosti. Proto jsem také věděla, že pro prostitutku jménem Dominika přijde zachránce. Mimochodem, pane Šustre,“ otočila se směrem k Prckovi, „v neděli budou tažena čísla 6, 17, 8, 21, 35 a 41.“
„Sportka? To jako vážně?!“ zaúpěl jsem.
„Jackpot je sto třicet milionů,“ odvětil dotčeně Prcek, jako by se tím všechno vysvětlovalo. Sakra, v jeho očích asi ano. Ostatně už jsem zažil, že lidé vyvolali démony kvůli větším prkotinám.
Víc slov jsem neřekl. Mé nešťastné nahé tělo došlo bez odporu k Veneře. Objala mě medvědím stiskem a pak mě políbila vroucím polibkem. Nejdřív se mi chtělo zvracet, ale pak mě to vzrušilo. Byla tak úžasná, cítil jsem, že pokud bude chtít, budu ji vzrušovat, jak nejlépe budu moci. Chci poskytnout slast každému, kdo si řekne.
„Udělám vše, co si budeš přát, paní. Smím padnout k tvým nohám a líbat je?“ řekl jsem a dva muži za mými zády se zasmáli.
Anotace:
Tahle kniha není žádná selanka. Tahle kniha je literární swingers party plná démonů, prastaré magie, zombií, čarodějek, sukub, děsivých artefaktů, mocných sil z počátku věků a sexu. Spousty sexu. Ale taky akce a humoru. Jinak to František Kotleta ani neumí.
„Kotletovky jsou hodně libové záležitosti. Nadsázka, cit pro rytmus rychlých akčních filmů, exotické lokace nikdy nezastínivší starou dobrou Prahu (nebo usípanou Ostravu) a rozumný rozsah, kdy je ještě text vtipný a nesklouzává k opakování se. A ano, knihu od knihy je to lepší.“
Boris Hokr, Aktuálně.cz
Autor: František Kotleta
Název: Příliš dlouhá swingers party
Obálka: Luis Royo
Formát: paperback, 110×180 mm
Počet stran: 288
Cena: 279 Kč
Nakladatel: Nakladatelství Epocha (www.epocha.cz)
Přidejte odpověď