Simon Hawke
Polaris 2003
Lucas Priest je příslušníkem Temporálního sboru armády Spojených států a spolu s dalšími podobnými tráví hodiny ve své době, v roce 2613, zato měsíce a měsíce v nejrůznějších historických obdobích. Proč to dělají, není moc zřejmé, ve skutečnosti si jejich vlády řeší svoje vzájemné konflikty tím, že se znepřátelené jednotky vmísí do již dávno vybojovaných konfliktů a jejich vzájemné střetnutí (které neovlivní – alespoň tak to je plánováno – celkový průběh dějin) v dávné minulosti tak slouží k určení výsledku sporu.
Jenže to je jenom legenda (ve smyslu vysvětlující informace, nikoliv rozšiřované nepravdivé, smyšlené zprávy), v knize jenom letmo naznačená. Vlastní příběh se točí okolo časového arbitra Irvinga, který dezertoval ze služby a rozhodl se změnit Čas. Jako náhradní Richard Lví srdce se rozhodl přeuspořádat staroanglické dějiny – či přesněji to z nich, co důvěrně znají čtenáři románů Waltera Scotta.
Lucas Priest se třemi dalšími spolubojovníky má za úkol vrátit tok Času do správného řečiště, což zejména spočívá v zabití Irvinga. Pro tento úkol přijmou falešné identity – Lucas se stane na čas Sirem Wilfredem z Ivanhoe, druhý z jejich čtveřice bude baronem z Locksley, známější pod přezdívkou Robin Hood, a zbývající dva si zahrají jejich sluhy.
Tím začíná složitá hra, kterou po právu autor nazval gambitem. Nikdo neví vše, čtenář tuší jen o něco více, než všichni účastníci – a ti jsou zvláštní kombinací šachových figurek a lidí s vlastní vůlí. K těm vyjmenovaným připočtěte ještě dalšího dezertéra – ten ale utekl do příběhu proto, aby žil v klidu a pokoji, jeho snahou je nevyvolávat na řece Času sebemenší vlnky, které by k němu přivedly trestající ruku Temporálního sboru.
Právě mnohovrstevná konstrukce příběhu dává čtenáři prožívat potěšení ze zvratů a kliček, které jsou překvapivé, ale nakonec zapadají do sebe a ohýbají syrovou fiktivní realitu do podoby, kterou známe z literatury – tak třeba skutečný baron z Locksley je v Hawkeho podání opilec, který ani neudrží luk v roztřesených rukou, natož aby se trefil šípem do terče.
Poprvé u nás vyšla tato kniha – pod názvem Gambit Ivanhoe – v roce 1993, a vloni se ke dvanáctidílné sérii Časoválek přihlásil Bob Svoboda vydáním druhého dílu Spiknutí Správců času a následně Případem Bedrník. Zdá se, že se tato série ujala, protože se Polaris vrátil k vydání Gambitu s Ivanhoem – úvodní knihy série, původnímu překladu by však prospěla mírná jazyková úprava. Pokud máte rádi kouzla s časem, u tohoto románu se nebudete nudit, ale pobaví se i ti, kteří se rádi nechávají překvapovat zvraty v ději (a tu a tam i zvratky, ono to cestování časem namáhá žaludek :-)).
Napsal: Petr Pagi Holan
Přidejte odpověď