Jan Doležálek

Koho nadchla obálka knihy Špinavá práce stejně jako mě, musel si zákonitě položit otázku, kdo je jejím autorem. V tiráži knihy figurovalo, alespoň pro mě, neznámé jméno Jan Doležálek. Začal jsem tedy pátrat ne netu a moje úsilí bylo odměněno úspěchem. V následujícím článku se tak můžete dozvědět něco z pohnutých osudů tohoto autora. A věřte, že je to čtení více než znepokojivé!!

Vydáno dne 06. 09. 2006

narozen 18.03.1979 v Pardubicích
v současné době žije v Lázních Bohdanči a v Prazezabývá se: malbou ať už klasicky štětcem olejem nebo akrylem a nebo technikou airbrush. Dále pak digitální montáží a fotografií. Kromě toho ještě vytváří trojrozměrné plastiky.
Co o sobě může říct:

Jsem kybernetický organismus s poměrem 75% bioware a 25% hardware, s třemi biliony nanobotů v tkáních a krevním oběhu. Většina implantátů pochází od firem Cy-steel a Variante Labs a zahrnuje například paměťové moduly, optické a tepelné senzory, motivátory, výztuže skeletu a interní homeostatické systémy třetí generace. ROM software pro obsluhu autonomních jednotek dodala společnost God Zero-One s licencí na 100 let. Vlivem vadného modulového jištění došlo k infikaci mého systému polymorfním virem s kódovým označením 05-04-333 Lifeforce. Virus poškodil některá centra systému, která se zabývala simulací pozitivismu a společensky loajálního myšlení. Díky virové replikaci na virus nové řady, byla zasažena i biotechnická jednotka dříve označovaná jako mozek, v mém případě jako Neuroware System.

Došlo k vypálení milionů pseudoneuronů, takže systém ztratil kontrolu nad některými oblastmi programového chování, zvláště vztahové emotifikace k jiným osobám a společností akceptovaným normám. Díky této havárii se můj systém stal nestabilní, vyskytly se občasné randomizace procesů v neurocentrech zaměřených na simulace nálady a morálky. Ani několik let soustavných testů a oprav v Carpenterových laboratořích můj stav nezměnilo a proto bylo rozhodnuto o odpojení Neuroware centra a převedení celého systému do hybernace pomocí kryogeniky, neboť se celkové chování kybernetického organismu zdálo být pro společnost příliš rizikové. Při aplikaci neurotoxinu a nanobotické divize pro blokování synapsí však došlo k nekontrolovatelnému fázování skrytých binárních segmentů zmutovaného viru 05-04-333 Lifeforce, což mělo za následek hardwarový šok a přebuzení umělých biologických systémů. Probudily se tak staré záložní systémy, pocházející z původního mozku, s úplně potlačeným instinktem sebezáchovy.

Po krátkém konfliktu v Národním institutu pro kryogeniku a hybernaci se mi podařilo utéct, i za cenu eliminace několika subjektů s nepřátelskými úmysly. Od této události existuji v naprostém osamění, v temnotách konstrukcí civilizace, kde se snažím analyzovat rozsah zavirovaných oblastí i nově odblokovaných částí mého Neuroware centra. Matou mě nové pocity, dívám se hluboko do tmy, abych v ní objevil odpovědi na vibrace v nervových zakončeních, nechávám se unášet touhou po zhmotnění snů a halucinačních vizí, které se občas dostaví při zacyklení dat procházejících mezi určitými datatransmitery. Biologické odezvy v mém systému vedou k nekontrolovatelné kreativitě zrovna tak jako k depresi nebo náhlé agresivitě. Každý den znovu a znovu scanuji všechny propojovací porty, abych zachytil v tocích dat alespoň malou informaci o tom, kdo vlastně jsem. Zatím se mi to stále nedaří, výsledky jsou zmatené, ale jednou… Jednou se to dozvím.

Převzato ze stránek DarkArt se souhlasem autora.