Kníže mečů

Bazárek knih

Bazárek knih

Michael Moorcock
Laser-books 2009

Sami bohové poznali, co je strach!
Byly to časy průniku milionu Plánů, a časy, kdy se mohlo stát cokoli.
Byla to doba bohů, jejichž neustálou přítomnost bylo možno vysledovat ve všem, co ve všehomíru existovalo; doba obrů procházejících vodou, doba nerozumných trpaslíků a stvoření zbavených tvarů, která bylo možno přivolat neopatrnou nebo horečnatou myšlenkou a jež neodešla, aniž by způsobila utrpení nebo pokud jim nebyla složena krutá oběť.
Byla to doba magie…
Pod krvavými prapory Psa a Medvěda zamořili krutí Mabdeni Zemi. A všichni mystičtí Vadhaghové, až na jednoho, byli vyhlazeni.
Jediný zbylý Vadhagh, Corum Jhaelen Irsei, Kníže v Šarlatovém plášti, je donucen vzepřít se krutému Osudu a pokusit se změnit nejenom svůj život, ale i životy všech bytostí v patnácti Plánech, ovládaných bohy Chaosu…
[anotace]
Corum Jhaelen Irsei, Kníže v Šarlatovém plášti, se na přání svého otce, jež na sobě již pociťuje váhu let, vydává na cestu ke třem sousedním hradům nejbližších sousedů, kteří jsou stejné rasy jako on – Vadhaghové. To, co však nalezne má k jeho původním představám o této cestě hodně daleko. Tlupy Mabdenů táhnou starobylou zemí a pustoší vše, co vznešení Vadhaghové za dlouhé generace vytvořili. Příliš pozdě Corum pochopí, že nevědomost v jaké žil jeho rod i ostatní příslušnici staré rasy, může být i jemu smrtelně nebezpečná
Přestože chvátá zpět ke svému domovu, co síly jeho koně dovolí, přichází příliš pozdě a vzápětí má možnost poznat mabdenskou krutost na vlastní kůži. Naštěstí je však zachráněn dvojicí podivných bytostí, a tak může začít jeho cesta, na které může číhat jak samotná smrt, rak splněná touha po pomstě.

mmkmecuPo úvodním seznámení se světem, kde zpočátku vládly rasy Vadhaghů a Nadraghů a kde se nyní ke slovu dostává lidská „civilizace“ Mabdenů, se hned od úvodních kapitol dokáže příběh Coruma, posledního z Vadhaghů, dostat čtenáři pod kůži. Je až neuvěřitelné, jak bravurně dokázal Michael Moorcock popsat jeho přeměnu z bytosti oddané vyšším uměním a vědám v tvora, který si dokáže velmi rychle osvojit pojmy jakými jsou mimo jiné strach, nenávist a pomsta, jež mu byly dosud neznámé. A autor k tomu nepotřebuje ani příliš velký prostor a spoustu rozvláčných slov, neboť si vystačí s několika vhodně zvolenými scénami a výrazy. I z toho plyne jeho mistrovství.

Hrdinou příběhu by měla být postava, kterou dokáže čtenář pochopit, se kterou se dokáže sžít a které má důvod přát úspěch. Corum tato kritéria splňuje beze zbytku, a tak se dle mého názoru najde jen mizivé procento čtenářů, které by tuto knihu hodnotilo záporně.
I přes pohádkově laděné výjevy, jakými jsou například zbroj obyvatel hradu, kde Corum našel své útočiště ( zkuste si představit bojovníka, jehož zbroj tvoří seskládané mušle, přilbici velká ulita a štít krabí krunýř ), se v žádném případě nejedná o dětinský příběh. Daleko více pak vynikne krutost Glandytha-a-Kraa a jeho nohsledů, kteří mají v srdci pouze všeničící nenávist.
Jedinou výtkou snad může být jen to, že se děj, a Corum spolu s ním, ženou kupředu příliš rychle. Některé výjevy a scény by jiným autorům vystačili na mnohastránkové kapitoly, ne-li celé knihy. Michael Moorcock však popohání svého hrdinu nemilosrdně vpřed, aniž by ho nechával více rozvinout některé epizody, jež k tomu přímo vybízejí. Tento zdánlivý nedostatek je zároveň i příčinou toho, že se do knihy nedostane nepřítel slabších příběhů, kterým je nuda. Jedinou otázkou, kterou si čtenář na konci knihy tak položí, bude nejspíše. Jak to bude kruci pokračovat?

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*



Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..