Tanya Huffová
Krevní pouta III.
Brokilon 2010
Začalo to sny o oslňujícím slunci, které byly pro Henryho Fitzroye tou nejstrašlivější z nočních můr…
Upír s halucinacemi – dokonce i když s ním spíte – ještě pro soukromého detektiva není důvod nechat být všechno ostatní a spěchat na pomoc. Alespoň si to Vicki Nelsonová tehdy myslela.
Toronto. Vicki pracuje na případu zločinu v egyptologickém oddělení místního muzea. Záhadu dvojnásobné vraždy nikdo – jak se zdá – nedokáže a snad ani nechce objasnit. Vicki začíná mít podezření, že si tady někdo pohrává s lidskými myšlenkami. A teprve tehdy zjistí, že Henryho sny vůbec nejsou bezvýznamné… [anotace]
Po dlouhých letech má světová egyptologie naději, že představí světu nedotčenou a časem snad příliš nepoznamenanou mumii. Nezdobný čedičový sarkofág objevený ve sklepení jednoho anglického šlechtického sídla totiž na sobě nese neporušenou pečeť. Pracovníci Královského muzea v Ontariu tak mají jedinečnou možnost proslavit sebe i svojí domovinu velmi vzácným objevem. Po několika dnech je ale vše jinak a začínají umírat první lidé.
To, co může připadat obyčejnému smrtelníkovi jako příjemný sen, je pro několikasetletého upíra noční, vlastně denní můra. Henry Fitzroy se už po několik stmívání probouzí s vidinou žhavého slunce za víčky. I přes pomoc své přítelkyně, bývalé policistky a současné soukromé vyšetřovatelky Vicki Nelsonové, se začíná obávat, zda již není unaven životem v nekonečné noci a zda podvědomě netouží po dlouhé době spatřit poprvé a rozhodně naposledy východ slunce. Sama Vicki také není rozhodně bez problémů a do dalších se dostává, když si ji její druhý přítel, detektiv Michael Celluci, najme pro vyšetřování podivných úmrtí v královském muzeu. Kruh se tak pomalu uzavírá a uvnitř něj číhá velmi mocný, věkovitý protivník.
Série Krevní pouta staví na dvou na základních kamenech. Prvním je detektivní zápletka a druhým pak vztahový a citový propletenec mezi trojicí hlavních hrdinů. Tyto dvě základní premisy jsou prozatím společné všem třem knihám, které dosud nakladatelství Brokilon v sérii vydalo.
Přestože se jedná o knihu, jejíž autorkou je žena a kolem osoby něžného pohlaví se také všechno po většinu času točí, nemusí se ani mužští čtenáři bát do upířích vod Krevních pout vstoupit. Vztahový propletenec sice čas od času přijde na přetřes a občas vyvolává, hlavně mezi oběma „chlapci“, zlou krev, ale stále se jedná spíše o mírně dávkované koření knihy, než o alfu a omegu se kterou by děj padal nebo stál. Na čem ale autorka staví, a co dokáže podat velmi věrohodně, je zprostředkování pocitů své hrdinky, čímž jí dokáže dostat čtenáři pod kůži. Vicki totiž není, na rozdíl od postav sérií jiných autorů, obdařena žádnými nadpřirozenými schopnostmi, což jí pro dělá velmi uvěřitelnou a lidsky přístupnou, a navíc je i oproti obyčejným lidem handicapovaná svojí oční chorobou. To jí ovšem nebrání jít si poměrně přímočaře za svým a získávat tak body za tvrdohlavost a svéráznost.
Více než v minulých dílech se Tanya Huffová také zabývá nitrem svého upíra. Díky snům, které jsou plný slunce, si musí Henry několikrát položit otázky, zda jeho noční a poměrně osamělý život netrvá již příliš dlouho, zda již není unavený věčnou nocí a zda již není uvnitř sebe příliš vyhořelý, aby dokázal snést stárnutí a odchod další osoby, ke které po dlouhé době opět cítí skutečnou lásku. Jeho mysl navíc rozdírá kromě pocitu osamění i možnost sdílet svou budoucnost s další dlouhověkou bytostí, jejíž úmysly a činy však odporují jeho morálním zásadám.
Kromě zvládnutých charakterů svých postav, dokáže autorka velmi dobře pracovat s napětím a detektivní zápletkou. Přestože se jedná o další x-dílnou sérii, měl jsem po dlouhé době pocit, že se můžu obávat o osud i těch nejhlavnějších hrdinů. Ani vypjaté a nebezpečné scény však autorka nežene do extrémů a včas dokáže dupnout na brzdu a odlehčit děj vtipnou hláškou nebo dvojsmyslnou narážkou.
Pokud bych měl Linii krve srovnávat s konkurencí, tak tato kniha nabízí rozhodně komplexnější a vyváženější příběh než Klub mrtvých Charlaine Harris a kvalitativně rozhodně šlape na paty u nás dobře zavedené sérii o Anitě Blakeové.
Pokud tedy autorce nedojdou pořádní protivníci pro její hrdiny, nebo Vicki Nelsonová úplně neoslepne, máme se nejspíš i ve čtvrtém dílu s názvem Spojení krve na co těšit.
Žánr: Fantasy
Formát: 115 x 180
Vazba: brož
Překlad: Pavel Musiol
Jazyková redakce: Jiří Popiolek
Odpovědná redakce: Robert Pilch
Obálka: Lukáš Tuma
Počet stran: 311
Přidejte odpověď