Hanina Veselá
Wolf Publishing 2007
Sympatickou „pražandu“ Haninu Neru Veselou možná už nemálo z vás potkalo na nějakém tom conu, další početná skupina „fantastikfilů“ si mohla všimnout jejích literárních úspěchů na výsledkové listině některé z četných domácích povídkových soutěží a všichni čtenáři Sardenu si zajisté přečetli nespočet jejích povídek (níže) nebo reportáží z akcí. O to více mě potěšilo, když ji vyšla samostatná sbírka v edici Pevnost a s plody jejího spisovatelského umu se tak můžete seznámit v Mrakulině knize kouzel – svěží a netradiční fantasy o příhodách čarodějky Mrakuly
Popisovat děj všech sedmnácti povídek (celkem dvanácti trampot) hlavní aktérky sbírky by nejspíš nepotěšilo ani recenzenta, natož pak nebohého čtenáře, který by shodou náhod mohl přijít o nečekaná rozuzlení jedné každé z nich, proto se zaměříme na komplexnost sbírky jako celku. V prvé řadě vsadila autorka na zábavu kombinovanou se ženskou rafinovaností, posypanou špetkou nezbytného napětí a vcelku překvapivých vypointování příhod nedostudované čarodějky a jejich nejbližších. V řadě druhé se nebála jednotlivé kapitoly/povídky uvádět vlastními slovy, tedy dopomohla zvýšit naše očekávání již před začátkem vyprávění. Nejdůležitější však bude pro čtenáře volná kontinuita kapitol, v nichž budeme postupně objevovat nejenom osobnost Mrakuly, ale také po troškách odkrývat taje její minulosti (a sem tam si od ní odpočineme v intermezzech pojatých jako pohádky pro jejího chlupatého miláčka Kobližku).
Úvodní povídka nastolí úsměvnou atmosféru v anekdotě o nešikovném upírovi Krvemilovi, abychom se hnedle v druhé poprvé setkali s Mrakulou a jejím osobitým charakterem emancipované, trošičku tvrdohlavé, vždy však přesvědčivé kouzelnice se svérázným způsobem oblékání, frivolním přístupem k životu, mezidruhovému sbližování, nezbytnou touhou po zlatě a prořízlou pusou. Vzhledem k tomu, že autorka studuje na právnické fakultě, můžeme se pousmát nad flexibilním výkladem práva. Kdo však autorku zná, nemůže pochybovat o tom, že zrcadlem pro Mrakulu by mohla být ona sama. Ani ostatní postavy, se kterými se postupně seznámíme však netrpí bezduchou černobílou schématičností a v každé z nich nalezneme především stravitelnou lidskost, vždy však vtipně pokřivenou, udružujíc si odlehčený nadhled.
Mluvím-li o nadhledu nesmím zapomenout zmínit nezměřitelně barvitý svět jednoho království, kde vzdálenosti postrádají smysl. Vesnice Světava leží pokaždé, co by kamenem dohodil, u neuvěřitelného dobrodružství pramenícího z Mrakuliny schopnosti přitahovat průšvihy. V místech, kde se běžně vyskytují kouzelníci, vampýři, zombie, skřítci, inteligentní hmyz, vodníci a další podobná havěť včetně nejrůznějších lidských existencí (jako princové, královny, zloději, alchymisti, atp.), by se pověstným magnetem na ne zrovna příjemné situace a nedorozumění stal snad každý.
Nejkrásnějším na četbě však shledávám krásy rodné mluvy. Jazyk musí téci a plynout podle popisované situace, musí laskat duši a to se hravé autorce, která se nebojí experimentovat a zkoušet různé styly, v této netradiční fantasy na pomezí pohádky určitě povedlo. Nedělá ji problémy vytvářet košaté věty, využívající její bohaté slovní zásoby a tam, kde může, hravě a s láskou komolí místopisné názvy, jména nejrůznějších tvorů a sem tam si dovolí převzít také něco málo z cizích jazyků.
Každý kdo se rád pobaví nebo potřebuje vypnout a vymanit se z problémů reálného světa prvotinu Haniny Veselé ocení a určitě také uznale docení, zvlášť když tu máme soubor vybočující ze stereotypů žánru. Jelikož se jedná o povídkovou sbírku, doporučoval bych vám dávkovat si tuto medicínu po kapkách před usnutím nebo při cestách do zaměstnání, jinak byste nemuseli správně vychutnat atmosféru jednotlivých povídek a při přečtení na jeden zátah se ocitli ve stavu, kdy vám ona dobrodružství začnou splývat.
Závěrem si vypůjčím citaci z pevnostního hodnocení Tomáše Němce: Tak tohle není vůbec špatný pokus. Sem tam zajímavá pasáž, sem tam chytlavá postava, myšlenka nebo akce, něco, co se zaryje pod kůži. Velikost díla sice probleskuje jen občas, bez ohledu na to se těšíte, až narazíte na další jemu podobné… A na další práce Haniny Veselé byste se rozhodně těšit měli!
Autor recenze: Jan Pechanec
Přidejte odpověď