Finále trilogie o čarodějce Moire. Čas a poznání přináší všem vykoupení, ale také bolest a desiluzi. Má ve světě intriky a násilí obyčejná lidskost ještě místo? Kolébku tentokrát houpou zkrvavené ruce: Moire se v doprovodu rozhádané smečky přátel přichází do Ostwegenu, aby znovu vrátila Bratrstvo na výsluní. Je však ve velmi choulostivé situaci – svou loajalitu musí dělit mezi Layelu a Bratrstvo. Rabe je zmrzačený, Viero ve vězení a nepřátelé zvolí spíše jed v poháru než otevřený boj.
Špinavá a krvavá posenská válka je minulostí a Moire spolu se svými stojí na straně vítězů. Hlavně díky ní a podpoře layelských se může čarodějné bratrstvo znovu vrátit do Ostwegu, aby si znovu vydobilo respekt a získalo zpět své postavení. Přestože to byla právě bitvami a layelským pohledem na svět zocelená Moire, kdo jim zajišťuje potřebné zázemí k návratu, staré spory a vády nejsou ve všech případech zapomenuté. Ani všichni vnější nepřátelé nebyli ještě poražení a čekají na svou příležitost k pomstě. Svojí naději na odplatu si tak hýčká Trevor, poslední přeživší odpadlík Bratrstva, který během honu na lišku spřádal své zákulisní intriky, i představený Chladného větru Fjorm, jehož kupředu žene pouze jediná věc a tou je právě pomsta, vražedná a definitivní.
Ke všem problémům s čaroději a jejich vádami zažívá však Moire ještě těžkosti prozaičtějšího charakteru, které jsou spojeny s jejím těhotenstvím a všemi jejími chlapi, kteří se čas od času domáhají odpovědi na prostou otázku – čí je vlastně to dítě v jejím břiše.
Odpověď bývá pokaždé stejná, z Moiřiných úst se vždy ozve pouze strohé „moje“. Potencionální otcové tak pokračují ve svých půtkách a špičkování. Společně však už strávili příliš mnoho času a tak jsou jejich vztahy vyrovnanější a Moire a její nenarozené dítě je spojuje do jednolitého a nebezpečného šiku. Ani to však nemusí být záruka její bezpečnosti. Ne všechny zbraně mají hrozivá ostří a viditelné čepele. Nebezpečí se tak může skrývat i v nenápadném doušku vína.
Moiřin svět se od předchozí knihy nezměnil. Stále je to drsné a nebezpečné místo, kde nikdo nejde pro ránu daleko. Narozdíl od předchozí knihy jsou ale Zjizvení příběhem takřka komorním – míněno v tom smyslu, že ubylo míst, kde se příběh odehrává, podstatně ubylo také jednotlivých figur a vše se točí jen a jen kolem Moire, která tak oprávněně dostala ve své poslední písni nejvíc prostoru a díky svému stavu i největší možnost k sebereflexi a získání nového pohledu na věc.
Ostatní hráči se příliš nezměnili. Layelští jsou stále těmi bojovými čaroději, před kterými si žádní nepřátelé ani ženské sukně nemohou být jistí, Desmond pochopil, že soužití s Moire je zároveň i soužitím s částí Layely a Viero s pokorou příjímá svůj trest. Snad jen Rváčka se zklidnila a spokojeně si užívá své dny.
Závěrečná kniha trilogie Písně čarodějky je přesně taková, jakou má být. Čtenář znalý předchozího děje dostane do rukou knihu psanou jazykem a stylem, který očekává. Nemůže ho tak šokovat temnota v duších jednotlivých aktérů, syrová reálnost středověkého světa ani jazyk, kterým k němu autorka prostřednictvím svých hrdinů promlouvá. Zjizvení je tak zkrátka a dobře završením jednoho příběhu, který potřeboval celých osm let, aby dospěl ke svému vrcholu. Předpokládám, že těch osm let se projevilo i na tom, jakým způsobem sama Petra Neomillnerová vnímala a vnímá svoji hrdinku a co všechno do ní za tu poměrně dlouhou dobu obtiskla. Na rozdíl od mnoha cyklů jsou tak Písně čarodějky tím případem, kdy delší časový úsek potřebný k vydání kompletního díla nebyl rozhodně na škodu.
Zjizvení
Neomillnerová, Petra
Nakladatel: Epocha
Série: Písně čarodějky 3
Obálka: Roman Kýbus
Formát: paperback, 145×205 mm
Počet stran: 248
Cena: 249 Kč
Přidejte odpověď