Buzek, Martin
Wolf Publishing 2007
Martin Buzek vás svým vypravěčským umem chytí hned při čtení stručného, ale nápaditého životopisu, kde se mimo jiné dozvíte, že úspěšně vystudoval ČVUT a mimo jiné pracoval až v Jižní Americe (stavěl pivovar), s chutí pak očekáváte, co nabídne jeho vypilovaná prvotina Plastikový svět. Nebude to příliš optimistické čtení, ale spíš sonda do naší, byrokracií prolezlé, společnosti ovládané konzumnem, kapitálem, médii a zkorumpovanými politiky.
Mladík Manglar začne vyprávět svůj život v okamžiku, který se dramaticky změnil vstupem jeho nespokojeného otce do politiky kdysi krásné planety Ráj, v současnosti doslova prožraného světa, jehož tenčící se zásoby ceněného nerostného bohatství se každým dnem limitně blíží k naprostému vyčerpání a lidé u koryta to vědí, což je dostatečně dobrý důvod, aby se světu pustilo žilou dvojnásob. V této situaci se Manglarův otec stane žhavým kandidátem na budoucího senátora. Naivní cesta za právy těžařů se s každou přečtenou stranou komplikuje a naivita pana Buze se přetavuje v nevýslovné odhodlání a pomoc ze strany nepřátel vládnoucí niky. Čistá hra je u konce a obyčejný mladík Manglar se veze po sinusoidě úspěchů a proher svých i svého otce, aby se až po uši zanořil do velice špinavého boje a odkryl označené karty, se kterými hrají mocní. Na cestě potká nejenom prototyp úspěšné (a věčně sjeté) hvězdy Víny Asparové, všudypřítomné úřednické moci, tajné organizace, ale také skutečně okouzlující tajemnou a nebezpečnou Jil a kvality svého tloustnoucího otce.
Martin Buzek se ukázal jako zručný pisatel a na prvotinu také velice dobrý tvůrce příběhu, kterým dokáže zaujmout, podstrčit několik zajímavých teorií, a ač v románu cítíte tíhu bezútěšnosti, dotyk pocitu, že už se vše zmiňované děje v realitě, přesto vám dokáže svým pragmatickým přístupem nebo cynickými poznámkami vyloudit nepatrný úsměv na tváři. Jako malý příklad můžeme uvést nápad s dopadem vytěžení planety až k horkému jádru, což může způsobit snížení gravitace a my se necháme okouzlovat následným řešením tohoto jevu. Z roviny společenské se nabízí hned několik postřehů o moci médií na diváky a vlády, která je ovládá (tisk a tudíž i občany).
Jak vidíte, za pouhou stovku, obdržíte mírně nadprůměrný text vyprávěný ve svěží deníkové ich formě od autora s vysokoškolským vzděláním a ujasněným pohledem na svět. Pozornost udržuje nejenom rychlý spád příběhu, uvěřitelné (ale spíše jen schématicky načrtnuté) charaktery hrdinů a několik zajímavých technických záležitostí. Vlakové čtivo pro každou příležitost bez zbytečných hektolitrů životodárné tekutiny však může činit potíže lidem se zhoršenou kvalitou zraku, neboť těch dvě stě padesát stránek je pokryto „skutečnými blechami“.
Přidejte odpověď