Martin Králik, Leoš Kyša (eds.)
Epocha 2023
Žerave znamenie osudu, ne, to není název jedné z povídek této knihy. To bylo mé první setkání se slovenským nářezem. V končících osmdesátých letech minulého století to byla opravdová pecka a pro mne absolutní zjevení. Zkrátka nejlepší album, jaké kdy Tublatanka vydala. Co skladba, to potenciální hit, žádná vata, žádná vycpávka. A přesně takovou bych chtěl mít i tuhle knihu, která se honosí podtitulem Antologie nejlepších autorů slovenské fantastiky.
Zo pár, OK, nebudu za somára, co si myslí, že stoprocentně rozumí slovensky. Nějaké to slovíčko vždycky dokáže překvapit. Tak znova …
Několik slovenských autorů z téhle nářezové antologie mi není neznámých. Jména dalších jsem sice z obsahu knihy četl poprvé, ale ještě před jejím otevřením jsem doufal, že i jejich práce budou stejně zajímavé, jako jejich, v českých luzích a hájích, známějších krajanů. Takže naposledy: Ideme na to!
Každou povídku předchází její krátké představení, asi, autor nejspíš čtenáři přibližuje, svojí inspiraci, možná se čtenáři snaží přiblížit, co ho vedlo k jejímu napsání. Poctivě jsem všechny tyhle doušky vynechal. Ano, to jsem já, co nemá rád anotace.
A začneme pěkně zostra. Vraždou. Není totiž lepšího způsobu, jak svým kumpánům vyslat vzkaz, kde a kdy se sejít než k tomu použít tělo nebohé lehké holky. Kdo si ale už nějakou tu dobu zahrává s ďáblem, tomu na dalším hříchu už příliš nesejde. Ve Vae victis tak její autorka rozehrává temnou a krvavou hru se žoldnéři poznamenanými mocí ďábla. Jinými slovy, kdo má propadnout peklu, ten se neutopí, nejspíš. Hned první povídka, pod níž je podepsaná Ivana Molnárová Dubcová tak nasazuje laťku pořádně vysoko. Její příběh zdobí spád, vražedné zvraty i dokonale překvapivý závěr.
Druhá povídka začíná varováním, že obsahuje sexuálně explicitní scény a hygienicky neúnosné pobuřující statě. A vskutku, Incident ve vile Vistárii, je obojího poměrně plný. Pokud si ctihodný čtenář někdy kladl otázku, stejně jako vyšetřovatel Norr, co autoři šestákových krváků skrývají za definicí „nepřirozené zvrhlé obřady plné sprostoty“, osvětlil mu to Peter Jelínek měrou vrchovatou. A pokud, opět ctihodný čtenář, ve zdraví přežil popis oněch „nepřirozených zvrhlých obřadů plných sprostoty“, může pokračovat ve sledování osudů vyšetřovatele Norra a jeho švarné spoluvyšetřovatelky Cate, které hrozí, že se může stát přímou účastnicí oněch „nepřirozených zvrhlých obřadů plných sprostoty.“ Z výše zmíněného je patrné, že se tato povídka pohybuje na hraně nadsázky, i když její čvachtavost možná dokáže rozhoupat nejeden žaludek. Rozhodně nedoporučuji číst v době oběda. Rozhodně ale doporučuji přečíst.
Skvěle vypointovaná a hodně znepokojivá je povídka Neviňátko, která je inspirovaná ještě poměrně nedávnou epidemií jistého respiračního onemocnění. Michal Hvorecký popisuje situaci, kdy se vyplnil jeden z těch černějších scénářů. Nabízí tak pohled do společnosti, která je svázaná restrikcemi, strachem, všudypřítomným dohledem, ale i skutečnou mortalitou. V nemilosrdném státním systému tak hrdina povídky přijme nenáviděnou roli jen pro to, aby zachránil svoji dceru. Kam až je člověk ochoten zajít, aby zachránil to nejcennější, co má, to je oč tu běží.
Ne asi ale zcela určitě je nejznámějším jménem této antologie Juraj Červenák. „Za Hronem temný les“ je právě tak temná fantasy, jak to mají jeho čtenáři rádi. Příběh z doby, kdy poražený Pribina prchá ze svého knížectví, je ukázkou skvělého řemesla, i když je to v podstatě jen taková jednohubka, aby se jméno právě tohoto autora mohlo zaskvít na obálce. Na druhou stranu, právě bez jeho jména by tento výběr slovenských autorů určitě nebyl kompletní.
A tímto bych opustil vivisekci jednotlivých povídek. Laskavý čtenář jistě promine, navíc dostane možnost užít si vše bez rušivého elementu mých sice dozajista zajímavých, ale přeci jen subjektivních, názorů.
Na téhle knize je skvělé to, že kromě původu jednotlivých autorů nemá žádné jednotící téma ani žánr. Čtenář tak má možnost poznat příběhy, které jsou čistou fantasy, scífko odehrávající se na vzdálené planetě, čistokrevnou časovku se všemi těmi paradoxy, ze kterých se točí hlava, pár příběhů, které se pohybují na hranici hned několika žánrů nebo upíří story. Dostane se mu také spousta originálních zápletek a silných příběhů, které tu nutí k zamyšlení, jindy musí ocenit autorovu nápaditost. Takže můžu zcela s klidným svědomím konstatovat, že jsem v této knize dostal přesně to, v co jsem doufal na začátku – žádnou vatu, žádnou vycpávku, jen samé potencionální hity. Teď už záleží jen na čtenáři, která z těch pecek mu víc sedne.
V úvodu knihy jeden z jejích editorů, Martin Králik, tvrdí, že slovenská fantastika stoupá. A po přečtení téhle antologie mu nelze než dát za pravdu. Takže, slovy, jimiž Ester Kočičková uváděla své pořady, hoši a dívky, chlapci a děvčata, já bych ještě dodal, kluci a holky, pokud ještě nemáte jasno, co svým blízkým, popřípadě sami sobě, naježit pod stromeček, tak tohle je jasná volba. S touhle knihou rozhodně chybu neuděláte.
Na úplný závěr nelze nezmínit to, co tvoří literární závěr titulu Slovenský nářez, a to je hostující povídka, kterou František Kotleta umístil na jih Slovenska. 16. červen 1919 dokazuje, že bruntálský řezník pořád umí psát. Jeho historický exkurz nabízí pohled do doby, jíž se v posledních osmdesáti letech nedostávalo skoro žádné pozornosti. Jeho příběh jde v narážkách hodně do hloubky a jeho autor dokazuje, že prostě ví a zná. Navíc je tahle povídka tou nejlepší reklamou na páně Kotletova epigona, jistého Leoše Kyšu a jeho Sudetenland.
Hodnocení: 90%
Anotace:
Slovenská fantastika se dere nahoru kvalitou i čtenářským zájmem. Slovenský nářez je velkolepé představení nejlepších současných slovenských autorů v češtině a je to seznámení, u kterého rozhodně chcete být. Ať už jde o světově známá jména jako Juraj Červenák či Michal Hvorecký, esa z východu, která už zabodovala u českých čtenářů jako Janko Iša, Peter Jelínek či Lívia Hlavačková, tak i další autory, kteří dokazují, že od Bratislavy po Košice vzniká velkolepá fantastika, která vás vezme do jiných světů a úžasných příběhů.
Informace:
Vydáno: 2023 , Epocha (ČR)
Překlad: Pavlína Kajnarová
Počet stran: 472
Jazyk vydání: český
Autor obálky: Lukáš Tuma
Vazba knihy: pevná / vázaná s přebalem
ISBN: 978-80-278-0136-7
Přidejte odpověď