Recenze: Ondřej Neff – Zlatý pomeranč

Bazárek knih

Bazárek knih
Zlatý pomeranč

Ondřej Neff
Zlatý pomeranč
Arkádie 7
Mystery Press 2024

Vypadá to, že pro Ondřeje Neffa je Měsíc takovým zlatým dolem a možná i proto se zrodil v sedmém příběhu habitatu Arkádie a dvou nerozlučných starožitníku i Zlatý pomeranč. A z něj se zase zrodil roztomilý robůtek, který na obálce knihy s rošťáckým úsměvem utíká před skupinkou méně sympatických robotů.

zlaty pomeranc
Zlatý pomeranč

Lunární habitat Arkádie nezažívá zrovna dobré časy. Jeho politické vedení sice na oko hýří optimismem a na odiv dává všechny úspěchy, které byly prý dosaženy, ale staří rezidenti ví své. Stejně jako humo Kuba Nedomý a napůl humo a napůl kybo Kazimir Prus alias Dědek Čuchák. Díky nepovedenému markentingovému tahu Lunar Robotics je najednou v koridorech Arkádie spousta bezprizorních plecháčů, o které nikdo nestojí, stejně jako o nákup nových nebo starožitných robotů. Navíc se koridory habitatu začínají potulovat příslušníci Kruhu očisty, kteří se snaží v duchu hesla Luna lidem roboty likvidovat. Jak jejich hnutí sílí, stávají se regulérní politickou silou. Výsledkem pak je i lidová taškařice s názvem Karneval očisty, kde se za pomoci powerballových pálek z metalizovaného plastu likvidují roboti po desítkách. A právě při jedné takové očistné akci zachrání starožitníci z útrob rozmláceného robota Zlatý pomeranč, jehož vlastnictví je nasměruje do nejednoho dobrodružství a řady peprných situací. Nic naplat, zdá se, že to bude velká legrace.

Takřka hned v úvodu se čtenář dozví, že to, co se bude odehrávat na následujících stránkách, je vlastně už minulostí. Pokud autor zvolí tento styl příběhu, který je vyprávěn zpětně z pohledu „přeživšího“, musí být sám setsakra dobrým vypravěčem. V případě, že je oním vypravěčem Ondřej Neff, neměl by mít čtenář vážnější obavy o svůj literární zážitek.

Aktuální dění na Luně, a hlavně uvnitř habitatu Arkádie dobře známe z našich dějin. Ono heslo Luna lidem je ekvivalentem obdobného hesla, které se ještě občas ozve i na demonstracích v našich městech, a které hojně využívali lidé trpící absolutní ztrátou vlasového porostu. Stejně tak popis plíživé nenávisti k jinému „etniku“, která přeroste v otevřený teror a násilí. Z téhle ozvěny pogromů docela mrazí. Tenhle podtext Ondřej Neff zvládl velmi dobře. Stejně Jako nepoučitelnost lidského pokolení. Ať už bude kulisou Země, Měsíc, Mars nebo třeba Alfa Centaury, politický šlendrián si svoji cestičku vždycky najde. Jenže zbytek příběhu už taková sláva není.

Největším problémem je totiž styl příběhu zmiňovaný o dva odstavce výše. U reedic starších knih lze ono vyprávění již odehraných věcí pochopit. Příkladem dobrého nového vydání je třeba arkádijská trojka Hvězda mého života. Pokud se v ději vracíte ve starší knize o několik let zpátky dává to smysl. U nového dílu to ale naopak smysl postrádá. Rázem se tak vytratilo jakékoli napětí a ani spousta těžkostí, kterým musí ústřední dvojka a jejich přátelé čelit, ho nedokáže nahradit. Navíc kniha postrádá jakýkoli spád. Děj se totiž často kupředu „řítí“ rychlostí prvního lunárního vozítka. A to opravdu nebyla závratná jízda.

Opakování je sice matka moudrosti, ale přílišné opakování v rámci beletristického díla zavání nudou. Dědek Čuchák zatuhl při výpočtu následujících možností děje tolikrát, že jsem z toho málem několikrát vytuhl také. Pár odstavců pak bylo zcela zbytečných. Například vysvětlování pojmu pérování (str 257), což je vlastně obdoba všeobecně známého zákona padajícího lejna, slušně řečeno. Stejně tak příběhu v jeho průběhu neprospělo ani několik připomínek toho, že všechno už se vlastně stalo. Čtenář tak prostě přichází i o tu miniaturní iluzi, že by mohl mít o hrdiny knihy alespoň nějaké obavy. Na druhou stranu, abych jen nehaněl, nápad se smajlíky byl naprosto super. Nic se nedá vytknout ani řemeslnému zpracování textu. Skvělý je pak vizuál celé knihy. Vnitřní doprovodné ilustrace Karla Jerie jsou prostě dokonalé. Stejně jako celostránkové ilustrace na obou předsádkách.

Jenže, co naplat, rozhodující je prostě kvalita samotného příběhu a tady prostě Ondřej Neff tentokrát netrefil čtrnáct padesátkou úplně do černého.

Hodnocení: 60%

ondre neff
Ondřej Neff

Anotace:

Starožitníci Kuba Nedomý a kyborg Dědek Čuchák jsou největší machři na roboty v celém měsíčním habitatu Arkádie. Něco takového, jako je Bejby, ovšem za celou dobu kolonizace Měsíce nikdo neviděl. Každý robot vznikl v továrně na výrobní lince. Bejby je ale jiný.

Vyvinul se, nebo se snad narodil z artefaktu zvaného Zlatý pomeranč, a právě k němu se Kuba s Dědkem Čuchákem dostali – a to za strastiplných okolností, kdy se nálada občanů Arkádie obrací proti robotům. Fanatičtí aktivisté na ně pořádají hony a ničí je ve velkém. Kuba s Dědkem se však neváhají postavit na správnou stranu.

Pronásledovaným robotům pomáhají s nemalým přispěním čínské bojovnice Su Wang-li a lišáckého policejního kapitána Luigiho Mantelly. Něco se jim ale při tom plete pod nohy: záhada Bejbyho původu. Její řešení jim ty nohy málem zláme…

Informace:

Vydáno: 2024, Mystery Press
Počet stran: 424
Jazyk vydání: český
Ilustrace/foto: Karel Jerie
Autoři obálky: Karel Jerie, Lukáš Tuma
Vazba knihy: pevná / vázaná
ISBN: 978-80-7588-617-0

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*



Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..