Petr Urban
Práh: Mezi půlnocí a ďáblem
Epocha 2024
Práh, pro mnohé Svaté město, se nachází na počátku Nebeského věku, jak alespoň proklamují vládnoucí evangelia. Město, které po dávných válkách zůstalo osamoceno, a překročení jeho prahu se rovná jisté smrti. Město, které čelí nákaze malefiků, kteří se od prostých lidí neliší jen některým z vnějších fyzických znaků. Město, pod jehož pokličkou probublává nevyhnutelný budoucí střet.
Petr Urban na to jde od začátku naprosto skvěle. Nekoná se žádné polopatické vysvětlování, jaký se píše rok, co předcházelo událostem, které se v knize odehrávají ani jaké je aktuální rozložení sil na mapě světa. Ne, ne. Prologem nás provedou dvě z důležitých postav knihy Seznámíme se tak se soukromým očkem Filem Filipem Horákem a Štepánem Kastnerem, protekčním synkem jednoho z předních vědců Práhu. Jemu totiž Práh vděčí za neomylnou zkoušku Dotykem, která odhalí možnou nákazu Mal-3.
To, v jakém světě žijí hrdinové knihy odhaluje autor pěkně polehoučku a poznenáhlu. Poznávání Práhu, jeho politického uspořádání, provázanosti každodenního života s náboženstvím, fanatismus i opatrnou skepsi, to vše Petr Urban dávkuje po malých dávkách. V úvodních kapitolách kromě poznávání jednotlivých hrdinů a samotného města, tak bylo opravdu vydařené hledání souvislostí a domýšlení si, jak to vlastně všechno je.
Počáteční šablonu vyprávění o dvou hlavních postavách autor poměrně záhy opustí. Linii soukromého detektiva Fila, ve které se zdá, že půjde hlavně o vyšetření smrti mladé dívky, poměrně brutálně přeruší nová entita, která detektiva nasměruje zcela jinam. V případě mladého Kastnera pak autor do jeho dráhy postaví dvojici dívek, která mu připomene jeho dávné osobní selhání a to, že vystoupit ze stínu svého otce je velmi těžké, ne-li nemožné. Své stěžejní hrdiny pak autor často opustí úplně, aby do hry zapojil i další obyvatele Práhu.
Další plus má pak autor za to, jak bourá prostou lineárnost svého příběhu. Občas se vrací ve vzpomínkách zpět, jindy pak dovede určitou scénu těsně před její rozuzlení, aby jen naznačil a vrátil se dějem do jinam a do jindy. A i tohle střídání mu funguje opravdu výborně.
Jako nečtenář anotací, se k nim vracím až po dočtení knihy, abych věděl, co si mohu dovolit z děje v recenzi propálit nebo naznačit. Tady musím redakci Epochy pochválit, protože ať už samotná anotace nebo krátká ukázka na deskách knihy neprozrazují vůbec nic. A to je pro čtenáře dobře. Mně osobně to ale trochu ztěžuje práci, protože rozhodně nechci budoucí čtenáře ochudit o nic z odhalování příběhu a poznávání samotného Práhu.
Takže mohu jenom konstatovat, že Práh nabídne hodně originální svět provázaný náboženskou symbolikou, která ale vlastně s náboženstvím nemusí mít zas až tak společného. A rozhodně nabídne i poutavý a zajímavý příběh, kde charaktery jednotlivých postav mohou projít jistou katarzí, dojde i na akčnější scény a o napětí není nouze. Za mne tedy směřuje k autorovi i redakci fantastické Epochy další pochvala.
Hodnocení: 90%
Anotace:
„Může pravda zmizet?“
Odpověď na tuhle otázku je schovaná líp než tělo luxusní šlapky, než nedopalek doutníku na večírku nekuřáků. A stojí o ni vůbec někdo?
V ulicích Práhu, města, které přežilo válku, pravda zajímá málokoho. Prostí lidé tu žijí v bázni a pokoře, aby na sebe neupozornili všemocná evangelia, která rozhodují o životě a smrti. A v temných uličkách přežívají ti, kterým v žilách koluje probuzená moc. Jsou opovrhovaní a zatracovaní. Kvůli nim město nespí. Kvůli nim se umírá.
Štěpán Kastner na tohle všechno zvysoka kašle. Za zadkem má vlivného otce a před sebou dráhu nicnedělání a obrážení prážských výčepů. Pak ale stačí docela nevinné rozhodnutí – a on zjistí, že za pozlátkem barů číhá ďábel. A ten si servítky nebere.
Tak co, odvážíte se překročit práh?
Informace:
Vydáno: 2024 , Epocha (ČR)
1. vydání originálu: 2024
Počet stran: 416
Edice: Fantastická Epocha (144.)
Ilustrace/foto: Žaneta Kortusová
Autor obálky: Lukáš Tuma
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN: 978-80-278-0133-6
Přidejte odpověď