Petr Schink
Wolf Publishing 2006
Studená válka vrcholí, stejně tak jako celosvětová ropná krize a nad světem visí hrozba jaderného konfliktu mezi Rudými a Amerikou. To není nástin historické fresky z přelomu padesátých a šedesátých let minulého století, ale reálie světa jímž se protlouká Charlie Parker, kdysi machr na jemnou elektroniku a později pěšák vláčený vírem gangsterských bojůvek i nemilosrdných válek.
Máte rádi Sin City, styl Raymonda Chandlera, je vám sympatický svět v noirových barvách ( nebo snad barvě )? Pokud na některou z částí předešlé otázky odpovíte kladně, pak vás nejspíš zaujme i kniha Petra Schinka s titulem Špinavá práce. Vše začíná už obálkou. V záplavě barevně řvavých, až kýčovitých přebalů, které známe z našich knihkupectví, působí obálka Špinavé práce, jejímž autorem je Jan Doležálek, jako balzám na duši a navozuje pocit gangsterské Ameriky třicátých let. Ale i z ní je poznat, že něco je jinak…
Od začátku do konce provází knihu skvělá atmosféra, kterou hned od prvních stránek úvodní povídky autor buduje jako obraz drsného a nelítostného světa, kde rozhoduje o právu a spravedlnosti větší palebná síla a slabost nemá šanci na přežití. Do takového světa je vržen i Charlie Parker, hrdina čtyř prostředních novel, který má kromě talentu na jemnou elektroniku a práci z nelegálními daty ještě jedno nezanedbatelné nadání. A tím je ocitnout se takřka pokaždé ve špatný čas na špatném místě se špatnými lidmi. Jen málokdy a to ještě ne na příliš dlouhou dobu je Charlie Parker uhlazeným elegánem v dobře padnoucím obleku. Většinou se, i když ne vlastní vinou, ocitá v soukolí mocenského boje zuřícího mezi různými gangy, které ho ve větší nebo menší míře protáhne mlýnkem na maso a vyplivne v jakžtakž použitelném stavu. Po každém takovém konfliktu se z Charlieho Parkera uvolní další část civilizačního nánosu a je stále více podoben svým protivníkům. V zájmu přežití se pak dokáže dopustit těch nejzrůdnějších činů, aby v sobě vzápětí dokázal přeci jen najít jiskru lidskosti a podat pomocnou, i když ne nezištnou, ruku.
Hlavní postavou dvou povídek, které celou knihu rámují je falešný karetní hráč Ellington, jehož dobrodružství se odehrává osmdesát let poté, kdy se tušená hrozba jaderné války stala skutečností, ve světě jenž nejvíc připomíná pouštní Zemi ze série Mad Max. Nebýt zmíněného časového odstupu, mohl by Ellington vystupovat jako alter ego Charlieho Parkera, protože i on se ocitá na místech a v situacích, které lze označit jako životu nebezpečné. I v jeho příbězích se hranice mezi dobrem a zlem stírá až na mizivou, těžko rozpoznatelnou linku.
Petr Schink odvedl skvělou práci. Jeho příběhy neztrácejí ani na okamžik ze svého tempa a na jejich pozadí, v situacích, kdy hlavní hrdinové cedí krev a jejich životy visí na pomyslném vlásku, neustále poblikává naděje v sílu jednotlivce a víru ve vlastní schopnosti. Ony vlastnosti, které donutí člověka vstát, i když tělo protestuje a myšlenky na dobrovolný odchod ze světa zabírá většinu mozkové kapacity.
Dalším nepopiratelným kladem knihy je perfektně zvládnutý jazyk, s vytříbeným citem pro jednotlivé situace a jednající postavy. Text je radost číst, ať už se jedná o popisné pasáže nebo dialogy. Už dávno jsem nečetl prvotinu českého autora, která by byla tak dokonale zvládnutá. Nezbývá než doufat, že Petr Schink neřekl touto sbírkou své poslední slovo.
Přidejte odpověď