Jana Rečková
Epocha 2015
V ponurém světě, sešněrovaném přebujelými předpisy a zákazy, dává mnoho lidí přednost pobytu ve virtuální realitě. Mladí tvůrci světů, bratři Gezové, se tak řízením osudu ocitají v roli nechtěných odpůrců režimu, který už lidem bere i poslední drogu… Tou je nekonečná proměnlivost virtuálních světů. Právě zde se skrývá před osudem Tajn, jehož rodina byla kdysi rozprášena a uvězněna. Nyní je z něj vládce i ničitel bájných světů a jediné, co od života chce, je porazit strašlivou Nessie. Ovšem s virtuálními světy není něco v pořádku a Tajn bude muset odhalit nejen tajemství záhadné Jetelky, ale i způsob, jak proniknout do fyzického světa dřív, než vše pohltí zkáza…Jana Rečková předvádí jako již mnohokrát svůj talent a všestrannost, s níž, podobna svým hrdinům, prostupuje světy fantastiky a splétá fascinující, napínavý děj plný zvratů. (anotace)
„Obyčejní lidé už se stejně dávno nemohli hnout z okresu.“ Ro Gez (str. 225)
Realita ve světě knihy Virtuální vrazi není příliš radostná. Nejen přílišná sešněrovanost předpisy a zákazy, jak praví anotace, ale i příroda proměněná činností člověka v ekologickou katastrofu nebo aktuálně řádící kočičí chřipka, která sice dává práci spoustě hrobařů, včetně hlavního hrdiny, ale je jen jednou z mnoha smutných kulis světa, ve kterém mnozí hledají únik právě mimo realitu. Ale ta virtuální se ocitla na indexu.
První kapitoly možná nejednomu čtenáři zamotají hlavu, protože lineární vyprávění s jasnými mantinely se prostě nekoná. S přibývajícími stránkami však dostává vyprávění jasný směr a řád. Můžeme tak sledovat ve dvou časových rovinách osudy nejmladšího z bratrů Gezů – jeho nelehké dospívání i jeho současnou práci, kterou odvádí pro Ozdravení. Ani jedno ani druhé mu autorka příliš neulehčuje. Realita, ať už ta skutečná nebo virtuální, nabízí v jejím podání syrové příběhy, kdy si její hrdinové opravdu musí sáhnout až na samotné dno.
Zhruba ve třetině knihy jsem si začal klást otázku, o čem to vlastně celé je a nějak mi přišlo, že tohle není prostá scifárna, že je to možná výpověď vycházející ze světa, ve kterém my žijeme, ze světa, který se od toho našeho tolik neliší. Ale možná jsem viděl víc, než sama autorka knize dala. A možná také ne.
Samotný závěr knihy je zpočátku trochu snový, pak celkem pochopitelně ne úplně veselý, protože lehce pesimistický podtón vnímání naší reality je doveden v některých pasážích až ad absurdum, kam, jak alespoň doufám, dojít snad nemůže. Celé vnímání knihy je ale určitě ovlivněné dobou, kdy jsem se k jejímu přečtení dostal. V roce 2015 by mi určitě nepřišla tak naléhává a znepokojivá jako v roce snad už doznívajícího řádění pandemie chřipečky. Z některých jejích pasáží totiž až mrazí. Je to jedna z těch knih, kdy občas v průběhu čtení nalistujete na poslední stránku a říkáte si „sakra, už jen padesát, už jen třicet stránek.“
Ať tak či onak, příběh virtuálních vrahů je napsaný skvělým stylem, který učinil z Jany Rečkové jednu z nejlepších žánrových spisovatelek.
P.S: Příští stanice Misteri
Název: Virtuální vrazi
Autor: Rečková Jana
Žánr: sci-fi
Počet stran: 278
Provedení: brož.
Nakladatelství: Epocha
Autor obálky: Karel Zeman
ISBN: 978-80-7425-263-1
Přidejte odpověď