XB-1: 11/2023
Shrnutí toho, co přineslo listopadové číslo.
Dystopická společnost má plnou kontrolu nad tím, co má obsahovat Světová encyklopedie. Přesto se najde jedinec, který na její stránky dokáže propašovat jistá falza. Tajné příběhy dveří je i tom, co by se stalo, kdyby jedna rozhlasová hra nevyvolala jen dočasnou davovou hysterii, ale spustila dominový efekt a skutečně dokázala změnit svět. Oproti tomu druhá zahraniční povídka listopadového čísla XB-1 je pořádní hard SF. Její hrdina, se coby myšlenková projekce ocitne v robotickém vozítku na Titanu, přímo Na březích Ligeie. Díky rozmachu AI se tahle cesta k dobývání vesmírných těles jeví jako reálnější než stavba nákladných vesmírných lodí. Navíc se ukáže, že nejlepšími výzkumníky mohou být stejně jako v knize O. S. Carda děti.
Tentokrát si redakce připravila v zahraniční sekci tři povídky. A pokud se dá říci do třetice všeho nejlepšího, platí to právě v tomto případě. Králičí test se ze tří nominací na nejprestižnější žánrové ceny prosadil dvakrát a může se tak pyšnit cenou Nebula a Locus. A rozhodně právem. Co se zpočátku zdá být jako úsměvná sonda do historie těhotenských testů, kdy ten prvně zmiňovaný vždy skončí smrtí ramlice, dostává záhy větší hloubku a význam. Tahle povídka je jedním z těch příkladů, kdy autorka v rámci fantastiky reaguje na současné téma a celkem jasně se staví na jednu stranu barikády. Inspiračním zdrojem je pak celkem jasně to, co následovalo v některých unijních státech, poté, když Americký nejvyšší soud zrušil ústavní právo na potrat. V rámci Evropy se pak stačí podívat k našim severním sousedům. SF pak může být poměrně nekomplikované dobrodružství, a není to vůbec špatně. Nebo jako v tomto případě, jistou výpovědí, kritikou nebo varovně vztyčeným prstem. A to už vůbec není špatně.
Domácí SF otevírá slovenské Bodnutí štíra a jistě udělá radost všem covidovým konspirátorům. I když její vyznění nakonec dopadne úplně jinak. Při jejím čtení mne několikrát napadla stará myšlenka, jak by to asi vypadalo, kdyby testy objevily univerzálního dárce kostní dřeně pro všechny nemocné leukémií. Nejspíš by se na něj všechny elity světa slétly jako k hrdinovy této skvělé povídky.
Pavel Houser je zavedené jméno Ikarie XB-1 a Vyslanec jejího veličenstva je parádička ve stylu dobrodružství Johna Cartera. Její klonované Veličenstvo, královna Victorie vládne dál. Britské impérium přežilo, a navíc rozšířilo nadvládu i nad okolními planetami Sluneční soustavy. Příběh, který rozhodně dokáže pobavit.
Covid-Wars, i přes svůj název, tentokrát konspirátorům radost nepřinese. Za to přináší pořádnou, ale opravdu pořádnou, dávku nekorektního vyprávění. Marek Dobeš totiž nakládá všem měrou vrchovatou a bez rozdílu. Čtenáři se dostane trochu toho (ne)binárního, spíše hnědého než černého, humoru, až mě napadlo, jestli by autor neměl napsat seriál Místo dole. Tohle je oslava nekorektnosti, kdy se neberou servítky a rozhodně příběh, který donutí čtenáře se nad některými věcmi zamyslet.
Jatka, to je místo, kde něco končí a něco začíná. V podání Karla Veselého je to navíc moloch, který si žije svým vlastním životem i smrtí. V krvavé lázni nekončí jen jateční zvířata. Závěrečná povídka je tak skvělým základem pro výborné noční můry.
Co se týká publicistiky, přináší toto číslo kromě jiného výborný přehled televizní i filmové produkce devadesátých let minulého století. Některé tituly jsou stálice i v mé filmotéce, na některé jsem úspěšně zapomněl, jiné bych si naopak rád připomněl.
Ohledně vivisektoru bych se zmínil jen o jediném titulu. Jakub Marek správně u recenze knihy Mirzova vize poznamenává, že její obálka je více než zavádějící. Z mého pohledu je ale ještě více zavádějící celkové hodnocení knihy. Na plný počet pěti hvězd totiž nemá ani náhodou.
Přidejte odpověď