XB-1 5/2023
Jako první, kromě obsahu a tiráže, se k přečtení nabízí celkem očekávaně úvodník Vláda Ríši, v němž férově přiznává, že je extremista. Po jeho přečtení musím uznat, že mi jsou jeho extremistické názory celkem blízké. Na „bitvě černochů v tunelu“ totiž nevidím nic závadného. V prvním článečku Kavárny Hana Sola pak květnová XB-1 upozorňuje na vydání výborné, a žel bohu i nejspíš poslední, knihy Bastard Jaroslava Mosteckého, jejíž ukázku a recenzi naleznete i zde.
Z publicistiky rozhodně zaujmou Sci-fi rejdy nacistů v tuzemském podání i přehled Zombie – živí mrtví, kde jsem opět objevil několik dosud neviděných filmů, jejichž shlédnutím si rozhodně doplním zombie vzdělání.
V jednostránkovém rozhovoru s Ondřeje Neffem se pak nejpodstatnější informace skrývá v odpovědi na jeho poslední otázku. Pán modrého meče tak už evidentně další pokračování nedostane. Príma.
V povídkové části je tentokrát plichta, co se týká počtu zahraničních a tuzemských povídek. Je to takových sympatických tři ku třem.
Zahraniční SF
Pustina se odehrává ve světe, kdy lidstvo dalo přírodě evidentně na zadek a korporáty vládnou poměrně pevnou rukou. Operátorka dálkových tahačů, které si to sviští pustinou dvou set kilometrovou rychlostí, si tak musí dobře rozmyslet, jestli se pustí do pátraní po neznámém, který na zaprášené okno napsal jednoduchou žádost o pomoc.
Kratší povídka Acoiiny včely nás pak zavede na další nepříliš radostné místo, ale aspoň jeho obyvatelům dává naději do budoucna. Rozhodně originálním nápadem je humanoidní biotiskárna.
V poslední zahraniční povídce se přeci jenom podíváme do vesmíru, i když jen na jeho práh, protože Pastýřské měsíce neobíhají až tak daleko od matičky Země. Povídka se odehrává trochu ve stylu filmu Kontakt s Jodie Foster, s nímž má několik společných znaků. Nejzajímavější na ní ovšem je, že vychází ze skutečné mise sondy DART (z angl. Double Asteroid Redirection Test), jejímž hlavním cílem byl dopad na povrch měsíce planetky Didymos. Tento experiment by měl ověřit, zda je lidstvo tímto způsobem schopno odklánět planetky, které by hrozily nárazem do Země. Takže to, co by bylo před desítkou let skutečnou sci-fi, je teď naprostá realita.
Česká SF
Tuzemskou část otevírá Terapeutické město, které zabodovalo v posledním ročníku Daidala a bralo čtvrté místo. Díky velmi originálnímu námětu nejspíš zaslouženě. Psychotrofní bytosti, které se v něm živí lidskými strachy mohou být záchranou pro duševně nemocné. Jenže by to nebylo lidstvo, aby nepřišlo nějaké to „ale“. V tomto případě, jako ve spoustě jiných, se to opět zvrtlo. Povídku tak i přes její mírnou rozvleklost drží zmiňovaná originalita a její podařený závěr.
Jak můžou být důležité slipy prozradí ve svém příběhu Komisař třetí třídy. Sice je to trochu jednodušší týpek, ale svoje vyšetřování bere hodně vážně. Navíc Pragopolis jeho přítomnosti je poměrně sympatická megapolis.
To nejlepší si tentokrát redakce v rámci povídek rozhodně nechala na konec. V povídce Tenkrát bylo strašidel moc ožívají báchorky a běsové naší domoviny a inspiraci Erbenovou tvorbou nezapře. Povídka Vladimíra Zábrodského by tak klidně mohla být dalším květem hororové kytice. Rozhodně tak stojí za přečtení.
Na závěr jen opětovná poznámka k titulní dračí ilustraci: škoda, že nesouvisí s žádnou publikovanou povídkou. Snad příště.
Přidejte odpověď