Zákon Azylu – recenze

Bazárek knih

Bazárek knih

Lucie Lukačovičová
Epocha 2021

Kde jsou monstra, jsou i lovci. A náš svět je jich plný – monster i těch, kdo je loví. Heslo každého v téhle válce zní: „Použij cokoli, co funguje, a přežij!“ V současné Praze to platí dvojnásob. Jestli to někdo poznal na vlastní kůži, je to Benedikt. Zbavený ochrany organizace lovců se může spolehnout jen na pomoc výstředního antikváře a dívku, která je někdy děsivější než všechna monstra. (anotace)

zakon azylu bft 479408Azyl je organizace bojující s monstry, která škodí lidem, ale už se neohlíží na to, co takové setkání s člověkem může udělat. Jakmile je příšera zničena, jdou její členové prostě dál. A tenhle přístup se Benediktovi znelíbil natolik, že se rozhodl Azyl opustit a bojuje s netvory na vlastní pěst, aby mohl pomoci i postiženým lidem. Není na to však sám. Jeho noční společník, protože přes den ducha neuvidíte, je mu i přes svou nehmotnou podstatu nápomocen, jak jen to jde. Navíc, pátrání po dybbucích ho přivede na půdu starožitnictví, kde nalezne dívku, která byla stvořena k obrazu Božímu a která se stává jeho oddanou společnicí.
Pomoc obou bude záhy potřebovat, neboť pražská strašidla se stávají terčem mocného netvora, jehož původ leží až v daleké Argentině. A tady se ke slovu dostává opět Azyl, protože tenhle úkol je nad Benediktovi síly. Znovu se tak setkává se svým mladším bratrem, se kterým se nerozešel zrovna v dobrém.

Magická Praha, plná nadpřirozených bytostí, která se za staletí její existence usídlila v jejích ulicích, zde ožívá se vší parádou. Lucie Lukačovičová stvořila svět, kde souběžně koexistuje naše realita a „přirozené“ nadpřirozeno, které lidem může být nebezpečné, stejně tak jako může být jen roztomile strašidelné. Díky organizaci Azyl pak dostávají prostor mystické věci snad ze všech kontinentů. Ve chvíli, kdy přišla řeč na vúdú a candomblé jsem čekal, jestli se na skok v ději neocitne pan Kosek. Nestalo se, ale nevadí.

Kromě samotného světa, jsou hlavní devizou postavy lovce Benedikta a jeho dvou společníků. Nehmotný Gabriel a velmi hmotná Yissl. Oba dostávají dostatek prostoru, ale nestrhávají na sebe nepatřičnou porci pozornosti. Zatímco duch je takovou povahovou stálicí, dívka prochází vzhledem k tomu, kým vlastně je, pozvolným a velmi sympatickým vývojem, který, jak doufám, bude pokračovat i další knize.

Samotný děj se vpřed neřítí nijak bezhlavě a plyne celkem poklidným tempem, bez zádrhelů a logických lapsů. Čas od času je oživen nějakou nepředvídanou událostí nebo situací. Celé vyprávění tak působí jako sled epizod poskládaných z autorčiných vědomostí, na jehož pozadí se táhne jako nit vztah obou bratrů poznamenaný smrtí těch nejbližších. Samotný závěr pak z tohoto rámce nevybočuje. Rozhodující střet mohl být podán rozhodně víc napínavě. Celá kniha nenudí ani na okamžik, ale prostě jí chybí špetička napětí a pár akčních pasáží mohlo být rozhodně akčnějších. Snad se obojího dočkám v další knize, která slibuje být plná čepelí Azylu.

Hodnocení: 60%

Vydáno: 2021, Epocha (ČR)
Počet stran: 320
Jazyk vydání: český
Edice: Pevnost (116.)
Ilustrace/foto: Jana Šouflová
Autoři obálky: Jana Šouflová, Michal Kára
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN: 978-80-278-0038-4

1 trackback / pingback

  1. Recenze: Lucie Lukačovičová – Chrám Azylu - Henry´s SF & F web

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*



Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..